Článek
Starověké civilizace by se tomu asi jen pobaveně zasmály a pokračovaly ve svých rituálech, které by dnes skončily minimálně v kategorii „divné i na internet“.
Egypťané si například dali práci s mumifikací. Nešlo o žádné rychlé „balení na cestu“. Byl to složitý proces, který by dnes zabral víc času než rekonstrukce bytu. Výsledek? Tělo připravené na posmrtný život, protože optimismus ohledně existence po smrti byl tehdy silnější než jakákoli moderní marketingová kampaň.
Aztékové šli ještě dál. Lidské oběti nebyly výstřelek, ale součást fungujícího systému. Slunce se podle jejich představ bez krve prostě nerozhýbalo. Z dnešního pohledu poněkud dramatická energetická politika.
Římané mezitím pořádali gladiátorské hry. Zábava pro celou rodinu, pokud tedy rodina měla ráda krev, potlesk a občasné umírání. Dnešní reality show by proti tomu působily jako školní besídka.
Každá civilizace měla své „normální“. A jak vidno, normální je velmi relativní pojem.
