Článek
Ministerstvo životního prostředí předvedlo pozoruhodné představení. Vrchní ředitelka Zikmundová vysvětluje, že převzetí argumentace účastníka řízení není samo o sobě nestandardní, zatímco ministr Igor Červený slibuje prověření a při zjištění pochybení i možné trestní oznámení. Člověk skoro neví, zda má obdivovat běžnou úřední rutinu, nebo sledovat začátek vyšetřování.
Podle Seznam Zpráv obsahuje usnesení Tomislava Střelce z 1. července 2026 nejméně sedm pasáží shodných či velmi podobných předchozímu podání Ridery Bohemia, někde včetně stejných chyb. Ridera vinu odmítá a za způsob sepsání rozhodnutí podle svého vyjádření neodpovídá. Jenže podstatou problému není, zda argumentace firmy přišla oficiálně do podatelny. Otázkou je, zda ji ministerstvo samostatně a přesvědčivě vyhodnotilo, nebo jen převléklo obhajobu účastníka do úředního kabátu. Razítko přece není náhradou vlastního úsudku.
Verze, že Střelec podobně zásadní postup provedl zcela sám, bez vědomí či alespoň tichého požehnání vedení, je pro mě krajně nevěrohodná. Zvlášť když rozhodnutí předcházelo převzetí kauzy z inspekce na ministerstvo, o které požádala samotná Ridera. To ještě nedokazuje politický pokyn a žádný takový pokyn nemám k dispozici. Je to však důvod prověřit celý řetězec rozhodování, nikoli předem uzavřít, že odpovědnost končí u posledního podpisu.
Vrchní ředitelka Simeona Zikmundová dnes stojí v čele právní sekce a je Střelcovou nadřízenou. Není tedy nezúčastněnou komentátorkou úředního provozu. Od takto zkušené vedoucí očekáváme víc než vysvětlení, že text firmy byl ve spise. Co o postupu věděla, co s ní bylo konzultováno a koho informovala ona? Představa, že se v její řídicí linii odehraje tak zásadní věc a vedení je pouze překvapeným divákem, mě nepřesvědčuje.
Prověření by se nemělo zastavit u otázky, s kým svůj postup konzultoval Tomislav Střelec. Stejná otázka musí zaznít také u Simeony Zikmundové: s kým postup projednávala ona a co o něm věděl ministr? Deník N dne 25. září 2026 uvedl, že příslušného úředníka zaúkolovala právě Zikmundová. Její zapojení tak podle tohoto zdroje není pouze domněnkou. Vyjasnění odpovědnosti ale vyžaduje sledovat celý postup: kdo zadával úkoly, kdo kontroloval jejich plnění a jaké informace dostávalo vedení. Stejně jako nelze bez podkladů tvrdit, že Střelec jednal osamoceně, nelze bez nich uzavřít ani to, že komunikace končila u jeho nadřízené. Rozhodující budou konkrétní záznamy o jednáních, pokynech a předávání informací, nikoli předpoklady o tom, jak zkušená úřednice obvykle postupuje.
Ministerstvo v reakci z 25. září 2026 zdůrazňuje, že ministr nemůže úředníkovi nařizovat, jak má v konkrétním řízení rozhodnout. To však není odpověď na otázku, co o postupu věděl. Pravomoc nařídit výsledek, informovanost o případu a kontrola práce podřízených jsou rozdílné věci. Zveřejněné vyjádření popisuje první z nich a oznamuje prověření postupu; nedokládá, že vedení o přípravě rozhodnutí nevědělo. Stejně tak zatím nedokládá, že výsledek předem schválilo.
Proč by to dělali a o čem ministr opět neví.
Červený podle svého vyjádření až do nedávna nevěděl, že Klára Sovová, kandidátka Motoristů na pražskou primátorku, vlastní 7,5 procenta společnosti Dekonta Holding, která Dekontu vlastní. Sovová přitom podle stejného zdroje působila v letech 2021 až červen 2026 v dozorčí radě holdingu. Červený odmítl, že by tato vazba hrála při jeho postupu roli; Sovová uvedla, že s ním o záležitosti nikdy nemluvila.
Stejně tak můžeme předpokládat, že ministr Červený opět neví, že člověk spojený se společností Ridera poskytl Motoristům jen sobě, finanční dar.
Peter Kuchár, totiž Motoristům v roce 2025 poskytl pět peněžitých darů v celkové výši 895 000 korun. Jde o konkrétní údaj z výroční finanční zprávy strany, nikoli o odhad. Kuchár od 14. prosince 2018 do 9. ledna 2020 působil jako předseda dozorčí rady společnosti Ridera DIS, která se v červnu 2021 sloučila s Riderou Bohemia. Existuje tedy historická personální vazba mezi dárcem Motoristů a skupinou Ridera. Kuchárovo jméno se objevovalo také v popisech podnikatelského okolí Václava Klause. Nadační fond proti korupci jej v textu z 2. května 2014 zařadil mezi Klausovy podnikatelské kontakty.
Další profesní vazba vede přes Vlastimila Kaňovského. S Kuchárem opakovaně působil v letech 2008 až 2016 v orgánech společnosti, která používala názvy Navatyp a Prominecon. Kaňovský je od července 2020 předsedou představenstva Ridera Stavební. Existuje tedy doložená vazba dárce na člověka z vedení skupiny.
Konkrétní je také spojení s Václavem Klausem. Kuchár s bývalým prezidentem zasedal v letech 2014 až 2022 ve výkonném výboru I. Českého lawn-tennis klubu Praha. O jejich přátelství psaly Hospodářské noviny již v roce 2011. Předseda Motoristů Petr Macinka přitom působil v letech 2008 až 2013 v prezidentské kanceláři a následně do roku 2025 v Institutu Václava Klause.
Otázka možného kupování vlivu proto stojí na něčem konkrétním: na souběhu politického daru a profesních i osobních vazeb jeho poskytovatele. Chybí ale důkaz, který by tyto skutečnosti spojil v obchod. Prověřené podklady nedokládají, že peníze poskytla Ridera prostřednictvím Kuchára, že za ně někdo slíbil protislužbu nebo že následovalo rozhodnutí veřejné moci v její prospěch.
Korupční potenciál zde lze chápat jako riziko, že se finanční podpora promění v přednostní přístup k politikům a prosazování soukromých zájmů. Jde o hodnocení možného rizika, nikoli o zjištění, že k takovému jednání došlo. Zodpovědět je potřeba především to, kdo dar inicioval, zda jej provázela jednání o zájmech Ridery a zda byla spojena s konkrétními požadavky.
