Článek
Igor Červený byl jmenován ministrem 23. února 2026. O 64 dní později, 29. dubna, jeho ministerstvo převzalo řízení od České inspekce životního prostředí. Dost nestandardně. Usnesení o zastavení je v dostupném komentovaném přepisu datováno 29. června; ministerstvo ve své tiskové zprávě uvádí 1. července. V obou případech jde přibližně o čtyři měsíce od nástupu nového ministra.
Předmětem řízení bylo 568 399 tun materiálu použitých k zásypu oddělovací vzdušné stěny. Ta má bránit šíření termické aktivity z hořící části haldy směrem ke skládce chemických odpadů. ČIŽP v kontrolním protokolu z března 2024 posoudila navážený materiál jako odpad. Popsala směs stavebních materiálů i příměsi dřeva, plastů a kovů. Samotný zásyp stěny nebyl automaticky nepřípustný. Rozhodovalo jeho složení, právní režim a schopnost splnit ochrannou funkci.
Také 25. listopadu 2025 přitom MŽP v jiné větvi případu heřmanické haldy potvrdilo, že materiál dodaný Riderou podléhá odpadovému režimu. Rozhodnutí č. j. MZP/2025/250/2723 výslovně vysvětlovalo, že odpadní zeminy a stavební či demoliční odpady určené k zasypávání „zůstávají nadále odpadem, přestože dojde k jejich úpravě v recyklačním centru“. Ministerstvo potvrdilo odpovědnost DIAMO a snížilo pokutu na 1,2 milionu korun.
Toto rozhodnutí se týkalo 218 492 tun materiálu pro rekultivaci severního svahu nádrže K1, nikoli totožného zásypu OVS. Obě řízení nelze zaměňovat. Starší rozhodnutí ale obsahuje konkrétní právní výklad stejného resortu, který nelze při obhajobě opačného veřejného závěru přejít. Pokud se podmínky použití materiálu ve stěně zásadně lišily, ministerstvo má tento rozdíl vysvětlit.
Obrat začíná v srpnu tohoto roku, kdy už zástupkyně a mluvčí MŽP Kateřina Pacíková při vysvětlování výsledku řízení s Riderou tvrdila: „Podle znaleckých posudků založených ve spise není materiál odpadem a není škodlivý pro životní prostředí.“ Takto kategorické ujištění vyvolává očekávání přesvědčivého odborného i právního závěru. Přiložený přepis usnesení však stojí především na tom, že firmě nebylo spáchání skutku prokázáno. Ridera svůj postup hájí tím, že dodala certifikovaný materiál v souladu se smluvními závazky.
Právě zde se mění podstata veřejného vysvětlení kauzy. Ministerstvo se dovolává procesních práv, zákonnosti důkazů a presumpce neviny. Tyto požadavky jsou oprávněné: firmu nelze potrestat, pokud její odpovědnost nebyla prokázána. Usnesení ale samo výslovně rozlišuje neprokázání skutku konkrétnímu obviněnému od závěru, že jednání nenastalo nebo nepředstavovalo přestupek. Z prvního nelze bez dalších zjištění odvodit, že ve stěně není odpad a že je bezpečná.
Podle textu usnesení MŽP převzalo kritiku Milana Geršla vůči posudkům Zdeňka Čížka a Jiřího Tylčera a označilo je za metodicky vadné, nepřezkoumatelné a nepoužitelné. Většinu dalších kontrolních protokolů odmítlo proto, že vznikly při kontrolách DIAMO, při nichž Ridera nemohla uplatňovat svá procesní práva.
Až vás někdo bude kontrolovat můžete zkusit stejné věci, jako MŽP. Fotografiím, které byly použity jako důkaz totiž vytklo nejasný původ, datum nebo chybějící měřítko. Důkazy byly postupně vyřazovány a výsledkem byl závěr, že vina prokázána nebyla. Myslíte si, že MŽP a Červený by chtěl ujištění v podobě nových důkazů? Omyl.
Ochrana procesních práv však není vysvětlením, proč by podklady z kontroly jiné osoby musely být definitivně nepoužitelné. Městský soud v Praze v rozsudku 8 Ad 4/2015-51 připustil použití takového kontrolního protokolu, pokud byl řádně proveden jako důkaz a účastník mohl uplatnit svá práva. Konkrétní postup MŽP proto vyžaduje kontrolu: proč případné vady nešlo napravit, důkazy doplnit a odborné rozpory vyjasnit? Dostupné odůvodnění nepopisuje nové vlastní vzorkování objednané ministerstvem.
Pochybnosti zesilují starší podklady. ČIŽP zaznamenala odběry už z 26. ledna 2017 s nevyhovujícími výsledky PAU a BTEX, tedy během realizace zásypu. A zatímco přepis usnesení hovoří o 5 500 tunách neznámého materiálu na povrchu stěny, protokol inspekce už uvádí jeho původ z heřmanického odvalu i existenci laboratorních rozborů.
Na ministerský zásah navázal Pavel Straka, kterého Červený jmenoval ředitelem ČIŽP 18. června. Straka předtím kandidoval za Motoristy a stranu finančně podpořil. Zde jeho ochota o sociální kontakt mizí, stejně jako on před novináři. Podle zveřejněných informací ho ministrovi doporučila výběrová komise ve které zasedl stranický motoristický docent Wassebauer. Červený při jmenování výslovně vyzdvihl jeho zkušenosti se správním právem a právem životního prostředí. Mohl dodat ještě obchodní management při obchodování s omamnými látkami.
Dne 21. července, pouhých 33 dní po jmenování, Straka vypověděl smlouvy na odborné práce Technickému ústavu požární ochrany, ČVUT a VŠB. Seznam Zprávy popsaly dopisy, v nichž ukončení spolupráce spojil s koncem řízení. Veřejně vysvětloval, že úřad už má dost důkazů o funkčnosti stěny a další posudek by byl nadbytečný. Tím neovlivnil pouze chod úřadu. Rozhodl i o pokračování zjišťování skutečného stavu konstrukce.
Přitom existovalo posouzení VŠB z dubna 2024, které dospělo k nepříznivému závěru o ochranné funkci stěny. MŽP tento závěr v přepisu usnesení odborně nevyvrátilo; označilo jej za nerozhodný pro určení, zda jde o odpad. Rozdíl mezi právním zařazením materiálu a jeho termickou odolností tedy samo uznávalo. Při následném rušení analýz se ale konec přestupkového řízení stal důvodem, proč ve zkoumání nepokračovat.
Už 17. srpna přišel další obrat. MPO po dohodě s MŽP oznámilo, že DIAMO zajistí dokončení posudku vznětlivosti ve spolupráci s TÚPO. Karel Havlíček zdůraznil potřebu ověřit, zda stěna spolehlivě zabrání šíření hoření. Bezpečnost se znovu stala otázkou, na kterou mají odpovědět odborná data. Důvod červencového rušení analýz tím zůstal ještě méně srozumitelný.
Strakův postup připouští více výkladů. Mohl skutečně považovat další výdaje za zbytečné, protože přijal ujištění o funkčnosti stěny. Pak musí vysvětlit, jak vypořádal nepříznivé odborné závěry a proč se o několik týdnů později ministerstva shodla na potřebě posudek dokončit. Lze také uvažovat, zda rozhodování nového vedení neovlivnil politický zájem rychle uzavřít nepohodlnou kauzu.
Červený odpovídá za vedení resortu a za výběr šéfa inspekce. Doložená posloupnost stačí k požadavku na konkrétní odpovědi: jak ministerstvo vypořádalo svůj dřívější právní výklad, proč považovalo dokazování za vyčerpané a proč jeho nový ředitel rušil analýzy, jejichž dokončení pak oba resorty označily za potřebné. Odvolání na správní právo tyto otázky neuzavírá. Dodržení procesních pravidel je povinnost státu; potvrzení bezpečnosti stěny vyžaduje vlastní důkazy.
