Článek
Markéta Marie Alacoque, Faustýna Kowalská…
Se jmény výše uvedených jsou spojena zjevení Ježíše Krista, který žádá prostřednictvím svých vyvolených úctu ke svému srdci v případě svaté Markéty Marie a úctu k jeho milosrdenství v případě svaté Faustýny. Markéta žila v 17., Faustýna v první polovině 20. století. Cílem obou zjevení mělo jistě být upozornit na malý, zanedbatelný, důraz na Božské srdce jako střed, hlubinu a původ toho, co Ježíš říkal, činil, jak zjevoval Boha jako Otce, v druhém případě pak na největší Boží vlastnost, kterou je milosrdenství. Jestliže duchovní a praxe církve zanedbali tyto věci, bylo cílem je zprostředkovat obyčejnému věřícímu, člověku.
Kult Jana Nepomuckého, Božské srdce, Boží milosrdenství
Není pochyb o tom, že zbožnost se s časem mění, stejně tak její důrazy. Jiná byla katolická zbožnost v baroku, jiná v 19. století. I dnes je třeba hledat cesty, důrazy, to, co člověka přivede blíže k Hospodinu, Kristu, ke svatému životu. V době pobělohorské, baroku, to byl Jan Nepomucký, později třeba právě úcta k Božskému srdci nebo Božímu milosrdenství, zprostředkovanému polskou světicí Faustýnou Kowalskou.
Růženec a k tomu tzv. Táborský?
Někteří věřící nedají dopustit na první pátky, soboty, litanie k Božskému srdci a Korunku k Božímu milosrdenství. Osobně si neumím představit (a asi ani nechci) babičky v kostele bez růžence. Nově mi byl jedním duchovním „zjeven“ i Táborský růženec, který je dobré prý používat při přípravě na zpověď, svátost smíření. To mě přivedlo k tomuto zamyšlení.
Přežitek? Svoboda volby?
Nechť má každá lidská bytost svobodu volit spiritualitu sama za sebe. Ať je umožněno všem najít svoji duchovní cestu. To by mělo být v církvi, která chce být „pluralitou v jednotě“, katolickou ve smyslu pro všechny lidi, samozřejmostí. Ve farnostech, kde je pan farář přítelem nutného odříkávání litanií a na katolické nadstavbě závislých nedělních homiliích, tomu tak často není. Bohu-žel. Jestliže se pak panu faráři vyprazdňují lavice, nepůjde to svádět jen na onen „strašlivý“ trend sekularizace. Možná postačí krapet sebereflexe.
Internet a místa radostné zvěsti
Těm, kteří mají pocit, že nemohou rozvíjet vlastní zdravou a životaschopnou spiritualitu v rámci nějaké (sobě lokálně blízké) katolické farnosti, může dobře posloužit internet. Zde lze najít mnohé přednášky, úvahy i tipy na místa, kde by jim i jejich duši mohlo být lépe.
