Článek
Jsem rodič! Kdo je víc? … NESMYSL‼️ Chci tím říct, že můj 13ti letý syn, v 8. třídě na ZŠ, se zájmy = nula, nemá představu, kam dál 😕. Mnozí odvětí, že vlastně ještě pohoda. Opravdové lámání chleba přijde až příští rok. Jenže preferuji nepodcenit přípravu a raději být trochu napřed, než na poslední chvíli lovit králíka 🐇 k večeři. Rozumějte, střední školu pro syna. 😉
⚠️ Proto už od začátku tohoto školního roku upozorňuji, že už se hraje na body. A ty se sčítají za rok a kousek u přijímaček. 🧮 Otázkou však zůstává: Kolik jich bude potřeba? Protože jsou místa, kde stačí půlka, a místa, kde ztráta pár bodů znamená prohru celého zápasu o přijetí.
🛰️ Zatím postup spočíval v podobě upozornění a sondování. Syn se ještě hledá a nevyprofiloval se pro budoucí povolání. Předpokládám, že spadá do mainstreamu, tím pádem do typu „univerzální školy“, kde bude větší nátřask, než jinde. 💣 Jojo, pro trémistu to nejlepší. No, aspoň, že nemusíme řešit co a jak kolem portfolia pro umělecky zaměřené školy.
🧸 A tak si přestávám hrát a vezmeme to trochu intenzivněji. V pátek uvolňuji dítko ze školy a vyrážíme na pražský veletrh středních škol pod honosným názvem Schola Pragensis 2022 v Kongresovém centru. Už u vstupu přiletí první dojem: „No nazdar, to bude blázinec, tolik lidí není ani v ranní špičce metra 🚇.“ Po lehčím průzkum, dospěju k faktu, že převažují hlavně děti se školou a minimum s rodiči. Že by vyrazit už dopoledne nebyla ta nejlepší volba? 🤨 Lidi (děti ve věku syna) jsou všude: jako nekonečný had v Nokii se svíjí kolem, v prázdných částech okupují podlahu, blokují schody 🪜, shlukují se u stánků s ochutnávkami, 🧟 jak hladoví zombíci vykupují bufet a když zvednu oči 🙄 ke stropu … No dobře, to snad je jediné místo, kam se neuchýlili. Zatím.
Ok 👌, nezbývá než se vrhnout do proudících bludných duší a nechat se unášet od stánku ke stánku 🌊. Hned první škola se zdá zajímavá, elektroprůmka s několika obory. A navíc klučina, který si nás vtáhne do konverzace. 🖥️🛠️ Nabídka možnosti si zkusit naprogramovat kus hardware, který hned provede daný úkon mne nadchne. Pecka 🤓. Jenže u syna je to přesně obráceně, čirý nezájem ⛔. Poděkujeme, vezmeme si prospekty a naskočíme do proudu, ať nás poponese dál… Chvilku poposkakujeme, od stánku ke stánku, od školy ke škole. Postupně získávám nové dovednosti, a to rozlišovat status škol mezi soukromými a státními, rychle a nenápadně zjistit zaměření školy a pod. Případně se na férovku zeptám, není čas si na něco hrát. ⏳
🤓 Avšak to nebylo to jediné, co studuji. Pečlivě ukládám všechny indície, jak soutěžící Pevnosti Boyard, které od syna konečně dostávám:
- Nechce na technickou školu... Ok, v jeho případě to má asi smysl.
- Gymplu by se raději vyhnul... Hm, na 1 stranu škoda, chytrý je. Ale kdo by asi dělal policajta, že? No, já. Díky nechci.
- Preferuje školu typu obchodka/hotelovka... Noo, s tím se dá pracovat.
🏹 Bingo, první část mise splněna. Známe směr, co hledat 🥳
🏫 Pokračujeme a zaměřujeme se na tyto typy škol. V rámci společné konverzace, což lze považovat za vzácnou chvilku (rodiče puberťáků mi rozumí 😉), si ujasňujeme, co která volba znamená a jaké jsou následné možnosti. 😎 Posbíráme prospekty, pozvánky na dny otevřených dveří a pár zajímavých tipů, na co se ještě zaměřit. Například mne nenapadlo, že existují školy, kde vyučování v rámci dne na sebe nenavazuje. 😯
V průběhu celého veletrhu mám možnost si potvrdit, co člověk tak nějak tuší:
- Soukromé školy 💶 se umí často lépe propagovat než státní.
- Na účastníky fungují ochutnávky 🍩, barvy a grafika 🎨, videa 🎥, dárečky 🎁.
- Přes množství nabídek se člověk spíš ztratí než najde. 🤯
💯 Z toho jasně vyplývá, že na podobnou akci poslat puberťáka samotného či se školou, nebude efektivní. Syn díky tomuto „našemu výletu“ došel na 1. metu a uvědomil si, že už se to opravdu blíží. Pojmenoval svoje představy a ty porovnal s nabídkami. Proto, pokud máte možnost vyrazit na nějaký veletrh nebo dny otevřených dveří , i kdyby jen na dálku či virtuálně, vyrazte. Oplatí se to. 👍
