Článek
Přestože byl Přístav u řeky Styx moje první seznámení se s autorem, přistupoval jsem ke knize s jistým očekáváním. Bylo to dané edicí, ve které vyšla. Jiné světy se mi totiž zatím vždy trefily do noty. Ať už to byla Azhareida Tomáše Petráska anebo Vypůjčený čas Zuzany Strachotové, vždy se rozhodně jednalo o zajímavý čtenářský zážitek. Takže do třetice všeho dobrého?
Aby se Keneth Huton mohl ocitnout ve vzdálenosti šest set padesát milionů kilometrů od Země, musel tomu obětovat vlastní srdce. A to doslova. To lidské by nedokázalo vydržet třináct měsíců trvající stázi. A tak dostal pumpu vyrobenou firmou Sony. Po probuzení mu zpočátku, stejně jako jeho kolegům, chvíli trvá, než ustoupí posthibernační amnézie. Jakmile se tak stane, rozpomene se, že je členem týmu, který čeká výzkum v nekonečném oceánu ukrytém pod kilometry silnou vrstvou ledu jupiterského měsíce Europa.
První stránky Pavel Fritz celkem pochopitelně věnuje představení svých hrdinů, světa jupiterských měsíců a nástinu vědeckého úkolu, který nejen Kenetha čeká. Čtenář má tak šanci seznámit se všemi postavami, které budou mít na nadcházející děj nějaký vliv. Představí se tak nejen všichni členové posádky, která bude následující dny trávit v podmořské výzkumné stanici, ale i další hráči, kteří budou sledovat jejich úsilí. Ale že vše nebude jen křišťálově průzračné jako voda europského moře a třpytivě bílé jako ledový příkrov tamtéž, dává tušit lehké napětí mezi vědeckým vedoucím celé expedice a velitelem armádního kontingentu. Hned od začátku tak autor trousí náznaky budoucích nesnází.
Přístav u řeky Styx
Spolu s Kenethem a dalšími lidmi na palubě podmořské stanice jsme hlavně na vědecké misi. Takže čtenáře čeká spousta vědecké hantýrky, termínů a pojmů. Naprosto upřímně, nemusíte v tomto ohledu úplně všechno chápat, nebo nedej bože všemu rozumět. Ale autor tohle všechno musí předložit zcela věrohodně, a to se mu daří dle mého názoru velmi dobře. Stejně pečlivě dávkuje i informace ohledně fauny jupiterova měsíce. V tomto ohledu je obálka lehce návodná a ani trochu zavádějící. Kniha tak může sloužit jako terapeutická pomůcka pro všechny arachnofobiky a poměrně často i pro klaustrofobiky. Pavel Fritz pak dokáže udržet čtenářovu pozornost nejen ve chvílích, kdy se události vydávají směrem, který jeho hrdinové opravdu nečekali.
Anotace uvádí, že království plynného obra není místem pro slabé… Jenže ani ti silní tu nemají na růžích ustláno. Křivka smrtnosti s přibývajícím počtem stran utěšeně narůstá a nikdo si nemůže být jistý, že právě jeho nečeká za nejbližším rohem setkání s něčím hodně nepříjemným. A smrt nemusí být tou nejhorší variantou.
Pavel Fritz nás skutečně vezme do jiného světa. Jeho příběh funguje od začátku do konce, který jsem osobně ne úplně odhadl. Nejen pro čtenáře jsou tak některé okamžiky poměrně překvapující. Takže odpověď na mou otázku z úvodu recenze je – ano. Pro mne i do třetice přináší Jiné světy kvalitní příběh, kde si autor meze rozhodně neklade, dokáže vyprávět poutavě a rozhodně nezklame nikoho, kdo očekává pravé vesmírné dobrodružství.
Hodnocení: 80 %
Anotace:
Pod ledovým krunýřem Jupiterova měsíce Europy se rozprostírá tajuplný oceán. Skupina vědců s nadšením zahajuje jeho průzkum, aniž tuší, čemu stane v blízké budoucnosti tváří v tvář. Temné vody ukrývají zahnívající tajemství a vyslance lidstva očekává poznání, že nejen život, ale i smrt mohou nabývat ve vesmíru netušených podob.
Království plynného obra není místem pro slabé…
Informace:
Vydáno: 2024, Epocha (ČR)
1. vydání originálu: 2015
Počet stran: 456
Ilustrace/foto: Žaneta Kortusová
Autor obálky: Lukáš Tuma
Vazba knihy: měkká / brožovaná
Formát: kniha
ISBN: 978-80-278-0163-3
Domovská stránka autora: Henryweb.cz (Henry’s SF&F web)
