Článek
Ministr vycházel ze svého bytu v Žitné ulici a chtěl nasednout do ministerského auta. Ozvalo se pár výstřelů z automatické pistole Browning, při kterých byl Rašín z poměrně malé vzdálenosti postřelen do zad a boku. Útočníkem byl mladý levicový dělník Josef Šoupal. Jako důvod k atentátu na ministra financí uvedl, že ho viní z plutokracie a kapitalistického vykořisťování země. Také se později přiznal k tomu, že chtěl zavraždit i další československé kapitalisty Karla Kramáře a Jaroslava Preisse.
Nebyl to však jeho první pokus o atentát na Rašína. O ten první se pokusil Šoupal už 12. prosince 1922 před budovou ministerstva financí. Když z ní ministr v poledne vycházel, připojila se k němu neznámá dáma, která se ho snažila zastavit a kontaktovat. Ministr nicméně pokračoval v chůzi a dáma se dostala mezi něj a Šoupala, čímž atentát zmařila. O tři týdny později byl již bývalý člen Komunistické strany Šoupal úspěšný. Kvůli svému věku (nebylo mu 21 let) byl aktivista Josef Šoupal uvězněn na 18 let v Kartouzech.
Velkým paradoxem je, že krátce před tímto incidentem se Rašín dostal do konfliktu se svými kolegy o deflačních opatřeních, a hlavně to, že prezident Tomáš Garrigue Masaryk plánoval Rašínovo odvolání. To mu mohlo zachránit život.
Rašínův zdravotní stav byl podle lékařů beznadějný – kulka ho zasáhla do jedenáctého obratle, v němž uvízla. Poranění míchy způsobilo úplné ochrnutí dolních končetin a těžké poruchy střev a močového měchýře. Rašín svým zraněním podlehl 18. února 1923 ve věku pouhých 55 let. Šlo o jediný dokonaný atentát na vysokého ústavního činitele v mladých československých dějinách. Rašínovi byl vystrojen státní pohřeb za účasti manželky Karly, synů Ladislava a Miroslava, dcery Ludmily a četných zástupců československého politického života.
Tento atentát, o kterém se po roce 1948 příliš nemluvilo (zřejmě kvůli příslušnosti atentátníka ke komunistické straně), měl dalekosáhlé důsledky pro politickou situaci v zemi a vyvolal debaty o bezpečnosti a stabilitě nově vzniklé republiky.
Mnohem známějším byl - též dokonaný - atentát na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava v době německé okupace Československa za 2. světové války. Ale o něm se mluvilo do roku 1989 tendenčně, protože ho naplánovala exilová Benešova vláda, a to se komunistickému režimu příliš nehodilo.
Anketa
Zdroje:
Moderni-dejiny.cz https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/atentat-na-aloise-rasina/
zoom.iprima.cz https://zoom.iprima.cz/historie/alois-rasin-atentat-197204
