Článek
Marie - Augustin, manželka pouličního prodavače novin, měla od rána zlou předtuchu. Ve snu totiž opakovaně viděla podivné znamení - hodiny, na kterých se zastavil čas v 16:00.
Když ráno vstala, pro jistotu na zem došlápla pravou nohou, aby ji nic zlého nepotkalo. Jako obvykle pak šla svému manželovi připravit snídani. Náhle ji silné nutkání přimělo podívat se na domácí hodiny. Ručičky ukazovaly 8:45. Na druhé straně Francie právě vyjel vlak z letoviska Granville, ležícího na pobřeží Atlantiku. Čekala ho zhruba 350 km dlouhá cesta do pařížského nádraží Mont Parnas (Montparnasse), kam měl dorazit odpoledne v 15:55.
Po snídani její manžel odešel jako každý den prodávat noviny k pařížskému nádraží. Jeho oblíbeným místem byl chodník vedoucí kolem proskleněné stěny haly železniční stanice. Bylo to atraktivní místo, procházely tudy davy cestujících, a noviny zde šly rychle na dračku.
Marie se od rána nemohla zbavit zvláštního tísnivého pocitu. V poledne skončila s nákupy a dala se do přípravy jídla. Manžel pravidelně chodíval na oběd kolem druhé. Pomalu se uklidňovala. Vše bylo v pořádku, tak proč nějaké obavy? Mezitím vlak sestavený z jedenácti vozů, tažených parní lokomotivou, nabíral na trase do vnitrozemí zpoždění.
Po manželově kratinkém odpočinku na kanapi se společně vydali k nádraží. Dorazili k němu když hodiny umístěné na nádražní budově ukazovaly 15:55. „Můžeš vzít na chvíli prodej novin místo mne?“, otočil se manžel k Marii. „Musím si jen odskočit pro nové výtisky večerního vydání. Za chvilku budu zpátky“.
Marie s ochotou převzala tiskoviny; za chvíli přijede zpožděný vlak plný cestujících, a bude snadné je všechny rozprodat. V tu chvíli ji opět přepadla zlá předtucha. Jak se ji snažila zahnat, nevědomky řekla nahlas: „a dost!“
Přesně v tu samou chvíli už vjížděl vlak zhruba 40ti km rychlostí do cílové stanice, která se nalézala vysoko nad úrovní ulice. Strojvůdce se svým pomocníkem byli v šoku: vlak, který měl brzdy po celou dobu jízdy v pořádku, najednou nereagoval na jejich pokusy ho zastavit. Na konci koleje lokomotiva prorazila velkou rychlostí zarážedlo, projela přes nástupiště a rychle se blížila k proskleněné zdi nádražní haly.
Marie - Augustin náhle uslyšela strašlivou ránu. Otočila se, a nad sebou uviděla výjev jako z nějaké apokalypsy - příď parní lokomotivy se za děsivého syčení páry právě prodírala stěnou nádraží do ulice.
Ještě před lokomotivou však letěl nárazem uvolněný obrovský kus zdiva, který ji vzápětí přimáčkl k chodníku. Byl tím posledním, co ve svém životě uviděla. Vlakem sražené pouliční hodiny před nádražní budovou se zastavily přesně v 16:00.
Doslov: Pozdější vyšetřování ukázalo, že brzdy vlaku byly v době nehody plně funkční.
Autorská licence, fikce na základě skutečné udalosti
Anketa
Zdroje:
