Článek
Začněme čtvrtým dnem měsíce dubna roku 1790, kdy se v rodině pohodného z Bítova v Nových Syrovicích (Třebíč) narodil legendární lupič Jan Jiří Grasel. Proč legendární? Je totiž o něm známo, že si první trest odpykával již v devíti letech.
Jakmile malý Honza trochu odrostl chlapeckým kalhotám, dal dohromady partičku, která řádila na příhraniční jižní Moravě, v jižních Čechách a v Dolních Rakousech. Krom krádeží se členové party neštítili ani zabíjet nevinné oběti. Dobové zatykače popisují Grasela jako „nanejvýš nebezpečného loupežného mordýře, velmi silného a obratného, který rozpráví německy i česky a jeho obcování mezi cizími lidmi jest veselé.“
K prvním větším krádežím svedla jedenáctiletého Jana Grasela jeho vlastní matka. Později spolu se svými kamarády J. Fähdingem z Plošpic a I. Stangalem z Vlastkovce páchá jednu loupež za druhou. Skrývá se v rasovnách a štván četnictvem a vojskem, přebývá také v lesních slujích. Pod cizím jménem se hlásí do císařské armády a za měsíc dezertuje. Zatykač, ale hlavně vysoká odměna za dopadení přivedou nakonec uštvaného psance do náruče spravedlnosti a na popraviště.
Život tohoto lumpa nebyl dlouhý, v listopadu 1815 byl zatčen a po měsících těžkého vězení byl podle práva útrpného popraven 31. 1. 1818 v rakouských kasárnách ve Vídni, když mu předtím bylo dokázáno na 205 loupeží a zabití dvou osob.
Popišme si tehdejší atmosféru:
„Půl Vídně se tehdy seběhlo do kasáren Rossauer Kasarne, aby bylo svědky vzácné podívané. Už zdáli bylo vidět tři šibenice a před nimi, uprostřed kordonu vojáků, stáli odsouzenci. Jen minuty oddělovaly mladé životy od smrti. Osm úderů hodin rozezvučelo bubny. Kat svléká kabát prvnímu odsouzenci – Ignáci Stangelovi, kterého strach zbavil vědomí dříve než se provaz dotkl jeho hrdla. Druhý J. Fähding je pověšen téměř v mdlobách. Třetí – Jan Jiří Grasel - přihlíží s oprátkou na krku bez pohnutí a strachu. Kat podtrhl stoličku…“
Podle legendy se však poslední vteřiny Graselova života měly odehrát jinak. Když prý Grasel spatřil ohromný dav, čekající na smrt trojice lupičů, měl pronést tato poslední slova: „Ježíši, tolik lidí!“
Rok po jeho popravě jde po všech jarmarcích velmi dobře na odbyt kramářská Píseň o hlavním raubíři Kráslu: „Trudným rykem naplňoval všechny husté pustiny, v stínu lesním lid mordoval, nešanoval chudiny. K tvrzím nosil pobořeným, co kde s bandou svou odejmul. K skalám vlekl nakloněným kořistě, co ukradnul.“
Fantazie především utlačovaného lidu před rokem 1848 přetvořila lupiče Grasela v jakéhosi jihočeského Jánošíka a opředla jeho osobu legendárními pověstmi. Kdejakou skalní sluj nazvali lidé Graselovou jeskyní.
Jednu – tu opravdickou – skutečně objevil v lese nad rybníkem u rasovny blízko vesnice Vlastkovec jindřichohradecký primář dr. Bašek. Říká se, že někde v lesích stále leží Graselův poklad, údajně je prý na úbočí 700 m vysokého vrchu Buchberg.
Pokud se chcete vydat přírodním parkem Česká Kanada po stopách Johanna Georga Grasela, projděte si po něm pojmenovanou naučnou stezku , která vede krajinou mezi Slavonicemi a Českým Rudolcem.
Grasel právě v této oblasti provozoval svou loupežnickou „živnost“. Na stezce se nachází Graselova sluj, jde o seskupení balvanů, v níž se údajně loupežník ukrýval.
Anketa
Zdroj:
WIKIPEDIE Jan Jiří Grasel
