Článek
Pokud nevíte, k čemu byl takový deníček dobrý, tak pár slov pro vysvětlení. Dřívější režim měl několik mládežnických a dětských organizací. Pro nejstarší bylo tzv. SSM - Socialistický svaz mládeže, pro mladší „Pionýr“ a pro nejmenší děti organizace „Jisker“. Každá „Jiskřička“ si musela vést povinně svůj deníček. Do něho se pak zapisovaly různé informace. Však pohleďte na ten můj z 2. třídy ZDŠ …
Zásady Jisker
V deníčku Jiskry byl tzv. „Brigádnický průkaz“
Jiskra se musela povinně svěřovat jak pomáhá doma
Jiskra se musela povinně účastnit sběru starého papíru. A pěkně každý měsíc!
Jiskra musela povinně usilovat o odznak Vzorného čtenáře
U Jiskřičky se hodnotila účast na schůzkách a její chování.
Lehce závidím dnešním dětem jejich dětství - že jim do života nikdo nekecá, že je nikdo nekádruje. Že si mohou sami rozhodovat, jak využijí svůj volný čas. Že jim současný politický režim nepředepisuje, co mají dělat a jak se mají chovat. Že se jich nikdo neptá, co doma čtou a kolik přečtou knih v jednom měsíci. Že se nemusí nikomu zpovídat, co dělají doma, zda umývají po jídle nádobí. Že je nikdo nebonzuje za to, že neposbírali v měsíci potřebné množství sběrného papíru nebo kaštanů pro zvířata. A že nikdo nezodpovídá jejich rodiče, proč jejich syn a nebo dcera nebyli na nějaké schůzce.
Ano, i dnes se nám nemusí spousta věcí líbit, ale zaplať pánbůh, že naše společnost už nedeformuje dětské dušičky jako to dělal bolševik. Protože ten se nezastavil ani před těmi nejmenšími - předškoláky. Mám známé, jejichž děti dokonce musely kreslit rudé hvězdy a střílející Aurory už v mateřských školkách nebo dokonce jeslích. Možná takové máte i vy. Ale to by bylo na další povídání. Co bylo, bylo. Ale nedopusťme, aby se to opakovalo!
