Článek
Moje maminka zase inklinovala k opačnému extrému. Ne, že by nemilovala Vánoce, naopak, vždy se těšila, až si nazdobí stromeček a ve světle barevných žároviček se jí rozzáří na větvičkách usazené skleněné červené muchomůrky, které měla od své maminky, a ta je zase měla od své maminky… Ale na rozdíl od bratra ho maminka vydržela strojit až v předvečer Štědrého dne. Tak v čem spočíval její extrém? V tom, že se neuměla s vánočním stromečkem rozumně rozloučit. Proto si raději kupovala borovičky, které neopadávají tak rychle, jako smrček.
Doma jsme mívali stromek pravidelně do konce února, občas ale i do konce března. Moje dětská duše se potom ostýchala odnášet stromek před dům k popelnicím, protože hrozilo, že se ve vchodu potkám s velikonočními koledníky. Třeba jste někdy zažili něco podobného, tak mi budete rozumět.
Manželka zase pochytila od svých rodičů úplně jinou zvyklost. Stromek ozdobí večer před Štědrým dnem a pravidelně jde z domu (stromek, ne manželka) na Tři krále. Tvrdí, že vánoční energii je nutné ukončit a nahradit ji energii novou, energií nového roku.
Proto se ptám vás - kdy začínáte strojit vánoční stromek? A hlavně, kdy ho potom zase odstrojujete? Hlasujte v anketách.
