Článek
Přenesme se do roku 1977. Je necelých deset let po okupaci ČSSR. Celé rodiny sedí po nedělním obědě u černobílé obrazovky a v jejích obývácích se odehrává zázrak: ve 14:00 začínají závody formule F1.
Přenosy závodů F1 v Československé televizi byly něco jako zjevení z jiného vesmíru - bylo to otevřené okno do nablýskaného, ale státní propagandou nazývaného „prohnilého“ západního kapitalismu.
V době, kdy se cestování za hranice západních zemí rovnalo zázraku, vytvořil tento kontrast z přenosů F1 dokonalý kult. Jak je možné, že ideologičtí pracovníci televize vůbec pustili na obrazovky sport, který byl ryzí koncentrací komerce a dravého kapitalismu?
Důvody byly dva - extrémní divácká popularita a fakt, že motorismus byl vnímán hlavně jako sport, bez ideologických nálepek.
Ef-jedničky u nás měly takovou popularitu, že plakáty s monoposty Ferrari, McLarenu či Lotusu zdobily stěny mnoha klukovských pokojíčků hned vedle plakátů kapel Queen, Black Sabbath nebo Uriah Heep.
Přenosy závodů F1 v 70. a 80. letech byly vzácné, technicky náročné a plné přenosových chyb, ale o to byly svátečnější. A když se z obrazovky ozval ikonický hlas komentátora Luboše Pecháčka, napětí dostoupalo vrcholu. Mnozí pamětníci si vzpomenou, že se komentovalo s neuvěřitelnou improvizací: data o mezičasech se odhadovala z obrazu, jména jezdců se komolila a technické poruchy například na trase mezi Monakem a Prahou byly na denním pořádku. A přesto tehdejší vysílání mělo neopakovatelnou atmosféru.
Souboje Jamese Hunta s Niki Laudou nebo pozdější bitvy Ayrtona Senny a Alaina Prosta přikovávaly k televizorům pravidelně statisíce diváků.
Dnes máme závody F1 na dosah ruky - třeba na mobilu - ; přesto se leckdy zdá, že tenkrát měly podstatně větší náboj. Bylo to určitě dáno i jejich exkluzivitou - formule 1 byla jediným pravidelným oknem do světa západního luxusu, sponzoringu a špičkové technologie.
Závody F1 mnohým zevšedněly, a efekt novosti a nedostupnosti zmizel. Souboje v F1 v 70. a 80. letech byly mnohem drsnější: monoposty byly bez elektronických asistentů, neměly tolik technických omezení a každá chyba mohla stát pilota život.
Návštěva Velké ceny na maďarském Hungaroringu po jeho otevření v roce 1986 byla proto pro tisíce Čechoslováků obrovským svátkem. Poprvé mohli vidět své hrdiny naživo.
Podpis Nikiho Laudy z Grand Prix Brno 1972. Za tři roky se Lauda stal poprvé mistrem světa ve formuli 1. Ještě o rok později málem uhořel při nehodě na německém okruhu Nürburgring
Dnes je Formule 1 globálním byznysem a velkolepou show. Ale pro generaci, která zažila zvuk osmiválců Ford Cosworth nebo turbomotorů Tag-Porsche na obrazovkách s vytaženou anténou, zůstane F1 navždy vzpomínkou na dobu, kdy se skrze vůni spáleného benzínu a rychlá kola dal na dvě hodiny dýchat trochu svobodnější vzduch.
