Článek
V této souvislosti se nabízí otázka: Došlo vůbec někdy v historii po významném konfliktu k uzavření míru bez účasti jedné ze zúčastněných stran? Může válku ukončit jednání, z něhož je vyloučen klíčový aktér - a navíc ten, který se nachází v pozici napadeného?
V historii k takovým situacím (tzv. dohodám „o nás bez nás“) došlo několikrát. Pro nás nejkřiklavějším a nejbolestnějším příkladem je Mnichovská dohoda z roku 1938, která měla zabránit evropskému konfliktu za cenu nuceného odstoupení československého pohraničí. Tuto dohodu uzavřela Velká Británie a Francie s Německem a Itálií bez účasti zástupců Československa. Našim diplomatům byl text smlouvy pouze předložen k podpisu bez možnosti do něj jakkoliv zasáhnout.
Ještě starším příkladem je Smlouva z Tordesillas (1494). Po objevení Ameriky vznikl mezi Španělskem a Portugalskem ostrý spor o nadvládu nad novými zámořskými územími, který hrozil otevřenou válkou. Obě mocnosti se nakonec dohodly a svět si přímo nad mapou rozdělily. U jednání však chyběly všechny domorodé národy a říše (Mayská, Aztécká, Inkská a stovky dalších), jejichž území se dohoda přímo týkala.
Další historické příklady v rychlosti:
· Pařížský mír po krymské válce (1856): O budoucnosti a uspořádání Podunajských knížectví (dnešního Rumunska) rozhodovaly především tehdejší velmoci (Rusko, Británie, Francie, Rakousko) bez přímého hlasu místního obyvatelstva.
· Brestlitevský mír (1918): Sovětské Rusko podepsalo separátní mír s Ústředními mocnostmi (Německo, Rakousko-Uhersko) bez účasti svých západních spojenců (Francie a Velké Británie). Německo tak uzavřelo mír na východní frontě zcela mimo rámec ostatních stran světového konfliktu, což Dohoda označila za zradu.
· Versailleská mírová smlouva (1919): Ačkoliv zástupci poraženého Německa byli do Paříže pozváni, nebyly jim povoleny žádné přímé diskuse u jednoho stolu s vítěznými mocnostmi. Byli přivedeni až k samotnému podpisu hotového dokumentu.
Co z toho vyplývá pro dnešní Ukrajinu? Že její případné vyloučení z mírových jednání je velmi reálným scénářem, který si neumí představit jen ti, kdo neznají historii.
Zásadní problém takto uzavřených dohod však spočívá v tom, že v mezinárodním právu bývají označovány jako diktát nebo separátní mír. Většinou vedou k dlouhodobé nestabilitě, protože opomenutá nebo poškozená strana vnímá takový výsledek jako nelegitimní.
Zda to bude platit i tentokrát, ukáže až čas.
Anketa
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-trump-pro-zisk-zradi-kdykoliv-k-cemu-je-takovy-spojenec-318196
https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/138818/mir-na-ukrajine-bez-ukrajiny-putin-chce-o-konci-valky-jednat-jen-s-trumpem-a-cinou.html
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2890290?utm_campaign=aifunkce&utm_medium=seznam_distribuce&utm_source=www.seznam.cz
https://www.wn24.cz/nechce-mir-obvinil-zelenskeho-trump-rusko-uchranil-pred-novymi-sankcemi/
