Článek
První český dobrovolný hasičský sbor (tedy sbor s českou jednací řečí) založil v roce 1864 ve Velvarech Karel Krohn. Impulsem pro něj byl požár, který viděl v Hamburku, a uvědomil si, jak moc organizovaná pomoc chybí u nás.
V Česku působí zhruba 360 000 dobrovolných hasičů registrovaných pod Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Pro představu: to je zhruba 13× více, než kolik má česká armáda aktivních vojáků. Najdete je téměř v každé větší vesnici či městečku.
Dobrovolníci jsou rozděleni do kategorií podle toho, jak rychle musí vyjet od vyhlášení poplachu. Jednotky JPO II musí vyjet do 5 minut od svolání a často mají podobnou techniku jako profesionálové. Jednotky JPO III mají čas na výjezd do 10 minut. Díky tomu jsou v odlehlých oblastech u požáru nebo nehody často jako první a zachraňují životy ještě před příjezdem „profíků“.
Dobrovolní hasiči jsou v drtivé většině českých obcí hlavním motorem kulturního života. Kromě svých plesů a tanečních zábav organizují stavění a kácení májek nebo Dětské dny a lampionové průvody.
Stavění májky před hasičskou zbrojnicí
Specialitou jsou pak soutěže v požárním sportu, který je u nás doslova masovou záležitostí. Tisíce dětí, žen i mužů každý víkend od jara do podzimu závodí v disciplínách jako je „požární útok“. České týmy - včetně těch dobrovolných - pravidelně vozí medaile z mezinárodních olympiád CTIF. Pro spoustu dětí na vesnici je to hlavní sportovní vyžití.
Dobrovolní hasiči dělají drtivou většinu své práce (včetně nočních výjezdů k těžkým nehodám nebo odklízení následků povodní) zcela zdarma a ve svém volném čase. Často jdou do práce nevyspalí, protože celou noc pomáhali u požáru. A občas nasazují své životy pro záchranu života jiných.
Koněspřežná ruční čtyřkolová stříkačka z roku 1898
Například dobrovolní hasiči hráli při hašení historického požáru v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 zcela klíčovou a nezastupitelnou roli. Bez jejich masivního zapojení by tak rozsáhlý zásah vůbec nebylo možné zvládnout. Jako první dorazili na místo přímo místní dobrovolní hasiči (např. SDH Hřensko a jednotky z okolních obcí Děčínska).
V extrémně těžkém, skalnatém a neprostupném terénu proráželi cesty přes popadané stromy, natahovali stovky metrů hadicových vedení a bránili přímému ohrožení lidských obydlí (např. v obcích Hřensko, Mezná nebo Vysoká Lípa). Požár dostal tak obří rozměry, že na místo postupně směřovaly tzv. krajské odřady složené z profesionálních i dobrovolných jednotek z celé republiky (např. z Libereckého, Středočeského, Plzeňského či Královéhradeckého kraje). V nejexponovanějších dnech zasahovalo v parku přes 1 000 hasičů denně, přičemž značnou část celkového počtu tvořili právě dobrovolníci.
amatérské nekomentované video - zdroj: Youtube.com
Hasiči jsou obětaví a stateční lidé, kteří jsou - obzvlášť pro ty nejmenší – obrovským vzorem. No řekněte, kdo z vás si v dětství alespoň jednou nepřál stát se hasičem? Tedy pokud jste třeba ještě nechtěli být popelářem, kosmonautem, fotbalistou nebo policajtem.
Anketa
Všem hasičům patří velké díky za jejich záslužnou a obětavou práci, a paradoxně i přání „co nejméně výjezdů“. Vážíme si vás!
Zdroje:
