Článek
Ze 42 osob na palubě podlehlo následkům katastrofy 10 cestujících a 3 členové posádky; 29 lidí neštěstí se zraněními přežilo.
Průběh osudného letu
Letoun odstartoval v ranních hodinách z Košic a po mezipřistání v Bratislavě pokračoval v 8:34 směrem na letiště Brno-Tuřany. Na palubě bylo 38 pasažérů a 4 členové posádky pod vedením kapitána Antona Gendiara.
Po přeletu Břeclavi obdržela posádka pokyn řízení letového provozu ke klesání z hladiny 1 500 metrů na 600 metrů nad úrovní brněnského letiště. V 8:56 dostali piloti povolení klesat dále na výšku 300 metrů směrem k přibližovacímu radiomajáku.

Z tohoto směru se blížilo ke kopci Špidlák letadlo Iljušin Il-14. Do nárazu zbývaly vteřiny
V té době v okolí Brna panovala hustá mlha a špatná viditelnost. Místo bezpečné výšky však stroj klesal podstatně níže, než měl. V 8:57 v rychlosti okolo 230–260 km/h zavadilo pravé křídlo letounu o jihovýchodní svah kopce Špidlák. Letadlo se po nárazu rozlomilo, roztříštilo a vzňalo.

Místo dopadu - vinice na kopci Špidlák
Anketa
Důvod a příčina havárie
Odborné vyšetřování tragédie přineslo jednoznačný závěr: osudné selhání způsobené záměnou jednotek na palubním výškoměru a odchylkou od kurzové osy.
- Záměna metrů a stop (feetů): Stanoviště kapitána bylo osazeno výškoměrem kalibrovaným v anglických stopách, zatímco v tehdejším Československu byly standardem metrické míry. Při klesání kapitán pod tlakem špatné viditelnosti chyboval a údaje z výškoměru zaměnil - místo požadované výšky 300 metrů (cca 1 000 stop) klesl do výšky pouhých 300 stop, což odpovídá zhruba 90–100 metrům nad úrovní letiště.
- Nepříznivé počasí a terén: Kopec Špidlák (307 m n. m.) byl zcela zahalen v mlze. Pokud by pilot udržel předepsanou výšku 300 metrů nad terénem letiště, přelétl by vrcholek s více než dvousetmetrovou rezervou. V důsledku podklesání a mírného odchýlení od ideální osy přiblížení se však stroj dostal přímo do dráhy kopce.

Špidlák byl poslední kopec před přistáním na letišti Brno - Tuřany, Budovy dole - městys Újezd u Brna
Hrdinství záchranářů a přeživší
To, že nehodu přežilo 29 lidí, bylo zázrakem. Přispěla k tomu poměrně nízká přistávací rychlost stroje a především okamžitá obětavá pomoc místních obyvatel z okolních obcí, kteří se i přes hrozící výbuch palivových nádrží vrhli do hořících trosek vyprošťovat zraněné. Mezi přeživšími byla i letuška, kterou později našli zakrvácenou v kostele v Újezdu u Brna. Jak se tam v šoku dostala, to se už nikdo nedozví.

Vrchol Špidláku patří k nejvyšším v bezprostředním okolí letiště
Letecké neštěstí u Sokolnic tak dodnes zůstává mementem, jak fatální následky může mít nesoulad v přístrojovém vybavení v civilním letectví.
Může vás ještě zajímat:
Zdroje:






