Hlavní obsah
Věda a historie

Záměna, která stála 13 životů: Když piloti ČSA u Brna v roce 1962 zaměnili metry za stopy

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Dne 10. října 1962 se v blízkosti města Újezd u Brna odehrála jedna z leteckých tragédií v historii Československých aerolinií. Pravidelná linka na trase Košice - Praha skončila před devátou hodinou ranní nárazem do zamlžených vinic na kopci Špidlák.

Článek

Ze 42 osob na palubě podlehlo následkům katastrofy 10 cestujících a 3 členové posádky; 29 lidí neštěstí se zraněními přežilo.

Průběh osudného letu

Letoun odstartoval v ranních hodinách z Košic a po mezipřistání v Bratislavě pokračoval v 8:34 směrem na letiště Brno-Tuřany. Na palubě bylo 38 pasažérů a 4 členové posádky pod vedením kapitána Antona Gendiara.

Po přeletu Břeclavi obdržela posádka pokyn řízení letového provozu ke klesání z hladiny 1 500 metrů na 600 metrů nad úrovní brněnského letiště. V 8:56 dostali piloti povolení klesat dále na výšku 300 metrů směrem k přibližovacímu radiomajáku.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Z tohoto směru se blížilo ke kopci Špidlák letadlo Iljušin Il-14. Do nárazu zbývaly vteřiny

V té době v okolí Brna panovala hustá mlha a špatná viditelnost. Místo bezpečné výšky však stroj klesal podstatně níže, než měl. V 8:57 v rychlosti okolo 230–260 km/h zavadilo pravé křídlo letounu o jihovýchodní svah kopce Špidlák. Letadlo se po nárazu rozlomilo, roztříštilo a vzňalo.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Místo dopadu - vinice na kopci Špidlák

Anketa

Sedli byste ještě do letadla, pokud byste přežili leteckou katastrofu?
určitě ano
0 %
spíš ano
0 %
nevím
0 %
spíše ne
33,3 %
určitě ne
66,7 %
Celkem hlasovali 3 čtenáři.

Důvod a příčina havárie

Odborné vyšetřování tragédie přineslo jednoznačný závěr: osudné selhání způsobené záměnou jednotek na palubním výškoměru a odchylkou od kurzové osy.

  1. Záměna metrů a stop (feetů): Stanoviště kapitána bylo osazeno výškoměrem kalibrovaným v anglických stopách, zatímco v tehdejším Československu byly standardem metrické míry. Při klesání kapitán pod tlakem špatné viditelnosti chyboval a údaje z výškoměru zaměnil - místo požadované výšky 300 metrů (cca 1 000 stop) klesl do výšky pouhých 300 stop, což odpovídá zhruba 90–100 metrům nad úrovní letiště.
  2. Nepříznivé počasí a terén: Kopec Špidlák (307 m n. m.) byl zcela zahalen v mlze. Pokud by pilot udržel předepsanou výšku 300 metrů nad terénem letiště, přelétl by vrcholek s více než dvousetmetrovou rezervou. V důsledku podklesání a mírného odchýlení od ideální osy přiblížení se však stroj dostal přímo do dráhy kopce.
Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Špidlák byl poslední kopec před přistáním na letišti Brno - Tuřany, Budovy dole - městys Újezd u Brna

Hrdinství záchranářů a přeživší

To, že nehodu přežilo 29 lidí, bylo zázrakem. Přispěla k tomu poměrně nízká přistávací rychlost stroje a především okamžitá obětavá pomoc místních obyvatel z okolních obcí, kteří se i přes hrozící výbuch palivových nádrží vrhli do hořících trosek vyprošťovat zraněné. Mezi přeživšími byla i letuška, kterou později našli zakrvácenou v  kostele v Újezdu u Brna. Jak se tam v šoku dostala, to se už nikdo nedozví.

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Vrchol Špidláku patří k nejvyšším v bezprostředním okolí letiště

Letecké neštěstí u Sokolnic tak dodnes zůstává mementem, jak fatální následky může mít nesoulad v přístrojovém vybavení v civilním letectví.

Může vás ještě zajímat:

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz