Článek
Asi o 3 m níže vyvěrající studánku nazvali místní lidé Vitulkou po skladatelce a dirigentce, žačce známého hudebního skladatele z Poličky, která zdejší kraj a jeho lidi velmi milovala. K životu jí však bylo vyměřeno pouhých 25 let.
lesní studánka Barborka a Vitulka (vpravo)
V roce 1933 postavili její rodiče jako jedni z prvních chatu na Třech Studních. I téměř padesátiletý hudební skladatel, měl k tomuto koutu Vysočiny velmi osobitý vztah. Vždyť na pozvání své mladé 23leté žačky zde pobýval téměř celý červenec roku 1938 ve vilce jejích rodičů. Během měsíce se „vztah učitele a žačky“ postupně proměňoval ve vztah hlubší, než je pouze přátelský, i když skladatel byl už sedm let ženatý s Francouzkou Charlotte Quennehenovou. Spolu se procházeli okolními lesy, naslouchali ptactvu a šumění stromů, spolu dlouho sedávali u dvou zurčících studánek.
lesy na Vysočině jsou protkány mnoha malými potůčky
les na Vysočině - borůvčí
les na Vysočině, pěšina kolem Sykovce
les na Vysočině
Zde skladatel na báseň M. Bureše, psanou na břehu rybníka Sykovce, zkomponoval kantátu „Otevírání studánek“.
rybník Sykovec u Tří Studní
Básník Miloslav Bureš měl ve velké úctě lidové tradice. Při jedné návštěvě poličského muzea našel písemný materiál o obřadu při jarním čištění vodních zdrojů. Myšlenkovým podkladem obřadu byla zachovávaná víra starých lidí, že studně musí být po dlouhé zimě vybrány, že kdo studánku vyčistí, přivodí si štěstí, a kdo ji znečistí, volá na sebe neštěstí. Jarní obřady se uskutečňovaly do 19. století nejen na Vysočině, ale i v jiných krajích. Doprovázel je většinou zpěv mládeže a různé tance. Svou báseň pak básník Miloslav Bureš pojmenoval názvem „Píseň o studánce Rubínce“.
Informační cedule o Otevírání studánek
Text básně pak předal skladateli a rodáku z Poličky, který právě pobýval v jihofrancouzské Nice. Mistr nadšeně odpověděl: „vaše báseň o studánce se mne hluboce dotkla nejen proto, že máte rád Vysočinu, ale proto, že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala - a drahých.“
Poznali jste, o jakého známého hudebního skladatele a jeho žačku šlo? Indicií bylo dost, takže asi ano. A pokud by přece jen ne, prozradím, že šlo o Bohuslava Martinů a jeho žačku Vítězslavu Kaprálovou. Bohuslav Martinů přežil svou tajnou letní romantickou lásku o celých 19 let…
Kdo ví, jestli to srdíčko na fotografii nahoře, které jsem nalezl na lesní cestě vedoucí od Tří Studní k rybníku Sykovci, nenakreslila pro všechny zamilované sama Vitulka. Možné je všechno: Vysočina přeci vždy byla a je pohádková.
Pohádková Vysočina
pták u hotelu Sykovce
Hejkal u penzionu Zátiší, Tři Studny
rybník Medlov, Tři Studně. Za předešlého režimu velmi známé a hojně navštěvované rekreační středisko
rybník Medlov, Tři Studně
Možná si na tato kola sáhla i ruka Vitulky a jejího učitele?
Milan Dufek a skupina Rangers: Vysočina (1977) Zdroj: YouTube.com
Anketa
Zdroje:
informační cedule v obci Tři Studně a na místě studánek
