Článek
Není ale vyloučeno, že mohl vzniknout i dříve, na místě původního velkomoravského kostelíku, který měli údajně navštívit při své misi Konstantin a Metoděj za vlády knížete Rastislava.
Benediktinský klášter v Rajhradě byl ve 13. století poničen tatarskými nájezdníky, ale na rozdíl od benediktinského kláštera v Břevnově (prvního mužského kláštera u nás, který byl založen knížetem Boleslavem II. r. 993) přečkal dobu husitskou. Břevnov byl totiž vypálen husity r.1420; v té době našli břevnovští v Rajhradu poprvé své útočiště, podruhé zde našli azyl během stavovského povstání r. 1619. (Seznam českých vladařů.)
Co tedy s rajhradským klášterem neprovedli husité, podařilo se o dvě stě let později moravským stavům: benediktinům byl r. 1619 majetek zabaven a rozprodán. Po potlačení stavovského povstání byl podle plánů J. B. Santiniho začátkem 18. století postaven nový klášterní barokní kostel sv. Petra a Pavla, který byl vysvěcen r. 1739, a začalo se i s obnovou klášterních budov.
Rajhradský kostel a klášter je po poutním chrámu ve Křtinách u Brna druhou nejvýznamnější Santiniho stavbou na jižní Moravě. Je více než zajímavé, proč zakázku na provedení prací nedostal známý brněnský stavitel Moric Grimm. Bylo to z toho důvodu, že si dal požadavek na odvodnění celého pozemku, což by stavbu velmi prodražilo. Realizace stavby se proto chopil geniální J. B. Santini a základy staveb opřel o zapuštěné dřevěné piloty.
Aby piloty nepráchnivěly, musely být udržovány stále vlhké. Proto byl poblíž kláštera vybudován malý rybník, do kterého se odváděla dešťová voda. Rybník tak plnil funkci vyrovnávání hladiny spodních vod. Jeho zasypáním za komunistického režimu došlo k narušení statiky všech objektů, jak kostela, tak klášterních budov.
Až do roku 1813, kdy probošství rajhradské povýšilo na opatství, spadal rajhradský klášter pod břevnovské opatství. V 19. století byl rajhradský klášter významným moravským kulturním centrem a stal se střediskem náboženského a obrozeneckého života. Nepřekvapuje tedy, že v duchu těchto tradic je dnes v rajhradském klášteru umístěn Památník písemnictví na Moravě, který byl otevřen k 1. červenci 2005.
V současné době v areálu benediktinského opatství probíhají záchranné stavebně rekonstrukční práce, protože se na něm negativně projevilo čtyřicetileté působení naší armády, během kterého došlo k poničení většiny interiérů, ke ztrátám mnoha historicky cenných předmětů a k devastaci areálu, k jehož údržbě chyběly peníze.
V klášterním kostele jsou k vidění nádherné fresky od brněnského malíře J. J.Etgense; stejné jsou v kostele u minoritů (sv. Janů) v Brně, na bohaté sochařské výzdobě se zase podíleli I. Lengelacher a Ondřej Schweigel.
Klášterní benediktinská knihovna se zabudovanými dubovými regály, v nichž je uloženo na 7 500 svazků (celkový fond představuje 65 000 titulů, z toho tisky vydané před rokem 1800 tvoří celou jednu třetinu) byla postavena v letech 1804-1806. Je zajímavostí, že ji navštívila celá řada badatelů, např. Josef Dobrovský, František Palacký a nebo Emil Holub.
Do Rajhradu jezdil i T.G. Masaryk, který poměrně často navštěvoval nedaleký lovecký zámek v Židlochovicích; při té příležitosti téměř nikdy nezapomněl navštívit svého spolužáka ze studií, který měl areál kláštera pod svou patronací.
První zpřístupnění klášterní knihovny veřejnosti proběhlo k příležitosti Dnů evropského dědictví, které byly celostátně vyhlášeny na týden od 11. do 19. září 2004. Návštěvníci jsou okouzleni jejím provedením - dřevěným ochozem se zdobeným zábradlím v prvním patře, do kterého vede tajné točité schodiště ukryté ve stěně knihovny, vykládanou dřevěnou podlahou, nebo cennými nástropními freskami.
V samotné knihovně je kromě několika desítek velmi cenných rukopisů psaných na pergamen (z 9. až 15. století) ještě k vidění jedinečný Sloukův hodinový stroj, a nebo jeho otáčející se globus o průměru 1,7 m, údajně jediný na světě, jehož rotaci zajišťoval hodinový stroj. Po stěnách kvadratury chodeb je pak rozmístěno mnoho starých obrazů, většinou z 18. a 19.století.
Přestože ještě dlouho potrvá, než se celý objekt bude nacházet v takovém lesku, který by odpovídal jeho významu, určitě stojí za to klášter Benediktinů navštívit. Právem patří mezi nejcennější historické památky České republiky.
Zdroje:
RAJHRAD.BENEDIKTINI.CZ https://www.rajhrad.benediktini.cz/
JIZNI-MORAVA.CZ https://www.jizni-morava.cz/cz/hlavni-strana/o70493-pamatnik-pisemnictvi-na-morave-rajhradsky-klaster
SEZNAM ČESKÝCH PANOVNÍKŮ (PDF)
