Článek
Klášter byl postaven v roce 1181 za vlády knížete Bedřicha, syna Vladislava II. (v pořadí teprve druhého českého krále)
K jeho založení vedlo pravděpodobně pokání bohatých pánů z Kounic, které jim uložil papež za jejich účast v mocenských bojích mezi českým knížetem Soběslavem II. a rakouským vévodou Jindřichem II., při kterých došlo k zničení mnoha církevních staveb v Rakousku.
Již po čtyřech letech byl nový klášter ve velkém ohrožení, protože r. 1185 došlo k vyplenění Kounic českým knížetem Bedřichem, při jeho válečném tažení na Moravu proti neposlušným „moravským“ Přemyslovcům. (wiki)
Po dalších sto letech (r.1284) se stává klášterem královským, když po vymření drnholecké větve Kouniců jde do vlastnictví krále Václava II. Klášter v té době natolik zbohatne, že si může dovolit na blízkém kopci postavit gotický hrad, který jej má chránit.
Za doby husitské je klášter r.1423 dobyt a vypleněn, na rozdíl od nedalekého rajhradského kláštera, který byl řádění husitských hord ušetřen.
Tehdejší požár zničil klenbu chrámu, která už nikdy nebyla obnovena - chrámová loď se zakryla pouze dřevěnými trámy.
Křížová chodba
Rosa Coeli - rajská zahrada
16. století přináší úpadek kláštera, a to nejen hmotný, ale i morální: nový probošt přestupuje k luteránům a ožení se s jednou z místních jeptišek. To pobouří nejen olomouckého biskupa, ale i krále Ludvíka Jagelonského.
Navíc se říká, že život zdejších jeptišek byl natolik „neřestný a krajně pohoršlivý“, že místní vzali klášter útokem, a jeptišky vyhnali.
Klášter pak postupně změnil několik majitelů, dostal se mj. do rukou premonstrátů strahovského kláštera (1698), kteří se zasloužili o jeho částečné opravy. Jenže jako by byl klášter prokletý, hned po jeho novém vysvěcení v roce 1703 ho ničí další požár.
Jedna z nejstarších církevních památek osiřela, a do míst (foto), kde se ozvěnou nesly modlitby věřících, teď v zimě tiše padá sníh.
Anketa
ZDROJ:
WIKIPEDIA https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Rosa_coeli
Webové stránky Dolní Kounice - Klášter Rosa Coeli
