Článek
Bývalé hradiště se rozprostíralo nad Mariánským údolím naproti zřícenině již zrušeného Horákovského hradu. (Archeologické naleziště na MAPY.CZ)
Ostrožní pravěké hradiště nad Říčkou bylo osídleno již v mladší době kamenné, starší době železné a v době keltské . Později bylo obnoveno v době Velkomoravské říše (830-906) , kdy zde stála opevněná osada, která se stala správním střediskem brněnského prostoru. Osada plnila funkci významného kmenového střediska až do 11. století, ale osídlení přetrvávalo až do 12. století.
Často se tvrdí, že osada Staré Zámky byla zrušena za Boleslava III, který na Brněnsku působil. Jedna část obyvatel osady měla odejít založit základy Starého Brna na tzv. „zeleném drnu“ při řece Svratce v prostoru dnešního Poříčí, a druhá založit obec Líšeň. Při výzkumech hradiště byly odkryty valy, zbytky brány, a základy srubových domů.
Návštěvník by vzhledem k významu tohoto místa očekával, že na něm bude stát nějaký památník, případně informační cedule zmiňující historii Velké Moravy. Proto je víc než smutné, že existenci bývalého slovanského hradiště, jednoho ze dvou hlavních center Velkomoravské říše, dnes připomíná rezavá plechová cedulka zatlučená do kmene stromu.
Takto ostudně je označeno jedno z nejvýznamnějších míst naší historie
Památka (spíše přírodní lokalita) je volně přístupná veřejnosti, a pokud jste z Brna a půjdete se sem v létě koupat a nebo jen tak projít, nenechte si návštěvu bývalého hradiště ujít.
Článek ukončím dobrou zprávou: památník Velké Moravě přece jen stojí. Najdete ho nad obcí Strachotín na Pálavě. Strachotín má totiž také souvislost s Velkou Moravou a Slovany - na území mezi touto obcí a Dolními Věstonicemi se nalezlo velké staroslovanské pohřebiště „Na pískách“ (bylo v něm na 1 300 hrobů) a přímo v Dolních Věstonicích leží hradisko Vysoká zahrada („Strachotíngrad“).
památník Velké Moravy v jihomoravské obci Strachotín
památník Velké Moravy
památník Velké Moravy
památník Velké Moravy - v dálce Pavlovské vrchy
malebné vinné sklepy ve Strachotíně - sklepní ulice
Anketa
Zdroje:
původně napsáno pro web mojebrno.jecool.net
