Článek
Jde o jedinečnou biologickou, archeologickou a paleontologickou lokalitu - více než 50ti metrová stěna vápenců je stará zhruba 156 miliónů let.
V březnu zde kvetou na skalních svazích koniklece velkokvěté, za kterými se každý rok pravidelně vypravuje spousta fotografů. Pokud tedy uvidíte na studené zemi ležícího člověka, nelekejte se. Všechny záběry níže jsem rovněž pořídil vleže.
Zvláštností jsou traviny, které se vyskytují pouze na vápencových podložích, při troše štěstí zde spatříte kudlanku a nebo užovku hladkou. Podzemní prostory bývají zimovištěm desítek netopýrů.
Archeologické nálezy z okolí skály - kamenné nástroje, například pěstní klíny - dokládají pravěké osídlení člověka na jižní Moravě z doby asi 700 000 př. n. l. Byla zde i odkryta dílna na výrobu nástrojů z pazourků. Na Stránské skále bylo prokázáno první použití ohně člověkem ve střední Evropě.
Lokalita je též známa doložením existence vyhynulého tygra šavlozubého na našem území (otisk jeho zubů v kamenném kvádru, najdete ho v muzeu Anthropos v Brně Pisárkách nedaleko výstaviště). V místě dnešní točny tramvajové linky č. 10 byl objeven kosterní nález mamuta.
Paleontologicky je místo významné nálezem zkamenělin z doby jurské a čtvrtohor: především se tu nacházejí stopy mořských živočichů - vzácný objev znamenal nález zubů žraloka. Nálezy jsou uloženy ve sbírkách Moravského zemského muzea.
Pod kopcem byly za války vybudovány německé kryty, ve kterých se měly nacházet stroje a zařízení určené pro výrobu součástí leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Mnoho lidí dodnes tvrdí, že se v jeskyních setkalo s paranormálními jevy. V samotném kopci se nachází na dně cca 35m hluboké propasti podzemní jezírko. Vchod byl během čerpacích pokusů uzavřen ocelovým poklopem a po jeho opětovném násilném otevření byl zalit betonovou zátkou.
Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století až do počátku 20. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas, Zderadův sloup na ul. Křenové, nebo pomník na Františkově. Pozornějšímu oku na těchto památkách neuniknou otisky mořských živočichů.
Z centra města (od vlakového nádraží) se ke Stránské skále dostanete tramvajovou linkou č. 10 zhruba po 20 minutách jízdy. Za jasného počasí je z kopce pěkný výhled na město, s dominantami Petrovem a Špilberkem. Stránská skála na MAPY.CZ
Anketa
Zdroje: