Článek
Střídavá péče byla zavedena v České republice v roce 1998. Aktuálně střídavou péči upravuje zákon č. 89/2012 Sb, Občanského zákoníku, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014.
Je střídavá péče, dobro nebo zlo pro naše děti? Jak kdy. Vždy záleží na chování obou rodičů k dětem, ale i k sobě navzájem.
Bohužel, realitou je, že jen významně menší počet rozvodů proběhne tak hladce, aby bývalí manželé zůstali i později přáteli. Většinou je to naopak: pokud mezi nimi po rozvodu není nenávist až za hrob, pak se minimálně jeden vyjadřuje na účet toho druhého velmi negativně. Bohužel, děti jsou často svědky nevybíravých slovních útoků, kterým nemohou rozumět. Útoku plných výčitek, kárání, ale i vulgarismů.
Vždy si říkám, jak je možné, že rodičům, kteří si po rozvodu nemohu ani přijít na jméno, může být povolena takzvaná „střídavka“? Vždyť je nad slunce jasnější, že pokud jsou děti právě u matky, nenechá matka na otci nit suchou. Jako bych to slyšel. Proč máš na sobě tak špinavou bundu? A podívej se, prosím tě, na ty tvoje polorozpadlý botičky. To s tebou táta nemůže skočit do obchodu a koupit ti nový? To je taková socka?
Otec dětí zas naopak může hledat mouchy na bývalce, leckdy ovšem právem, protože ženy jsou v kladení překážek tomu druhému mnohem vynalézavější, než muži. Takže se běžně stává, že různé povinnosti přenechávají matky „zcela náhodně“ na otce, když objednávají termín kontrol u doktorů právě na týden, kdy má otec děti na starosti.
Co všechno děti slyší, svým způsobem výrazně poznamenává jejich další psychický vývoj. Ale pak je tu ještě jedna významná věc: je sice hezké, že děti vidí pravidelně oba své rodiče, na druhou stranu tím, že děti mají dva domovy, tak jsou neukotvené, protože v podstatě nemají žádný pevný přístav. Když jsou děti u jednoho z rodičů, vždy jim chybí něco se zázemí rodiče druhého. Jinak řečeno, děti mají v rámci střídavé péče sice dva domovy, ale v podstatě nemají žádný trvalý.
Dřív bývalo zvykem svěřovat děti po rozvodu matce. Myslím, že to bylo velmi rozumné řešení. V životě nastávají různé situace, a vždy se v nich ukazuje, že děti mají mnohem blíž k matce než k otci. My chlapi si můžeme říkat, co chceme, ale je to prostě tak.
Dobře, je to jen můj osobní pohled, a netvrdím, že musí být pravdivý. Co tedy na „střídavku“ říkají odborníci? Například psychologové střídavou péči o děti po rozvodu rodičů spíše nedoporučují. Střídavá péče může způsobovat problémy zejména v raném dětství, kdy dítě potřebuje fixaci na blízkou osobu poskytující důvěru, jistotu bezpečí a ochranu.
Na druhou stranu, pro střídavou péči mluví skutečnost, že pro dítě je důležité, aby i po rozvodu mělo možnost zažívat pokračující vztah a péči obou rodičů.
Čtyři podmínky pro zvládnutí ideální střídavé péče
- společná komunikace obou rodičů ohledně výchovy
- zachování podobných výchovných postupů
- vzájemná tolerance a respekt obou rodičů
- vzájemná snaha o zachování školní a předškolní docházky v jednom místě bydliště
Možná jste si někdy povšimli, že během předávání dětí jeden z rodičů (někdy i oba) drží v ruce mobil a pokaždé někomu na druhé straně po celou dobu telefonuje, jen aby se vyhnul přímé komunikaci s bývalým partnerem. Je to těžké. V případech nesnášenlivosti (až nenávisti) mezi rodiči, tam, kde spolu rodiče nejsou schopni komunikovat, by soudy střídavou péči neměly nařizovat. Děje se tak ale?
Co si o střídavé péči myslíte vy? Hlasujte, prosím, v anketě; nebo se rozepište v diskuzi, jakou máte se střídavou péčí vlastní zkušenost.
Anketa
Zdroje
WIKIPEDIE
iDnes.cz Konec střídavé péče?
