Hlavní obsah
Názory a úvahy

Trest smrti ano, nebo ne? Polemika

Foto: Jindřich Bíža, vlastní foto

Bylo zrušení trestu smrti správným krokem v humanizaci soudobých společností ?

Se stupňující se brutalitou nejzávažnějších trestných činů v Evropě volá část společnosti po znovuzavedení absolutního trestu - trestu smrti.

Článek

Hned na začátku si řekněme, že přítomnost „trestu smrti“ v právním systému té které země nevypovídá nic o úrovni její demokracie. Prostě existence či neexistence trestu smrti nijak nesouvisí s demokracií. To je totiž častý argument odpůrců tohoto trestu – že jeho výkon nepatří do vyspělé demokratické společnosti.

Připomeňme si, že tento absolutní „trest“ je doposud praktikován v padesáti zemích světa, mezi které patří i USA (trest je tu zaveden v devatenácti státech). Trest v USA byl obnoven v roce 1976. Největší počet poprav bylo vykonáno v roce 1999, kdy bylo usmrceno 98 odsouzených osob.

Jistě nikdo ze zdejších čtenářů nepodezřívá USA, že by neměly zavedený demokratický systém a nebyly právním státem.

V současné době žádná z evropských zemí (kromě Běloruska) trest smrti neuplatňuje.

Přitom bezpečnostní situace v Evropě se neustále zhoršuje a je dobře myslet na budoucnost. Vím, zní to hrozně, ale nemůžete uvěznit tisíce lidí, kteří se dopustili terorismu, to prostě nejde.

Prosím, neberte toto konstatování jako poplašnou zprávu.

Odpůrci tohoto trestu nejčastěji argumentují „nevratností“ tohoto trestu a možností justičního omylu. Že může být odsouzen někdo, kdo trestný čin nespáchal. Anebo že tímto trestem mohou být postihováni političtí odpůrci.

To jsou ale velmi směšné argumenty: jednak nejsme v době tzv. „politických procesů“ padesátých let, a jednak kriminální metody natolik pokročily, že pachatele lze jednoznačně usvědčit na základě moderních metod kriminalistiky. Jistě nikdo nezpochybní fakt, že pokud se například u znásilněné a posléze usmrcené ženy najde DNA pachatele, že by vraždu spáchal někdo jiný. Argumentů by se našlo víc.

Řekněme si, jaký je vlastně předpokládaný smysl výkonu tohoto trestu.

Je to:

- Odrazení případných pachatelů od těch nejohavnějších činů (např. terorismus)

- Zabránění v recidivě pachatelů

- Je odplatou (trestem) společnosti na pachateli (americké pojetí významu trestu smrti)

- a v neposlední řadě se jím sleduje „ochrana společnosti“ před brutálními vrahy, kdy provedením trestu smrti je vyloučena možnost propuštění (nebo útěku) pachatele, a jeho recidivy

Ať už vy sami souhlasíte či nesouhlasíte s „trestem smrti“, já mám v této věci (byť jako naprostý laik) celkem jasno: pachatelé nájemných vražd, nebo pachatelé, kteří se dopustili vražd na dětech, nemohou mít větší práva než jejich oběti.

Myslím tím to základní právo všech – právo na život.

Souhlasíte se mnou? Hlasujte

Anketa

Pachatel by neměl mít větší práva než jeho oběť
ano, to je pravda
100 %
ne, nesouhlasím
0 %
nedokáži odpovědět
0 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 52 čtenářů.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz