Článek
A hned se dostáváme ke kardinální otázce: známky, nebo raději slovní hodnocení?
Starší si ještě pamatují tzv. „žákovské knížky“, do kterých učitelé zapisovali známky z jednotlivých předmětů, ať už šlo o známky z ústního zkoušení, diktátů, nebo písemek. Občas se do nich psaly i poznámky, ale to je jiná písnička.
Špatnými známkami, čtyřkou, nebo dokonce pětkou, kterou jsme si odnesli během vyučovacího školního týdne, se samozřejmě před rodiči nikdo nechlubil. A tak povinný podpis „žákajdy“ rodiči se odkládal až na nedělní večer.
Že to znamenalo obavami a strachem naprosto zkažený víkend, je nasnadě.
Proto se občas dělaly pokusy s úpravami známek - buď se přepisovaly a nebo prostě vygumovaly. Mně osobně se podařilo vydřít několik stránek žákovské knížky při mazání pětky z diktátu, zvolil jsem příliš tvrdou gumu, a navíc jsem před gumováním příslušné místo navlhčil. Nakonec nezbývalo než onu knížku prohlásit za ztracenou.
Také řešení, že.
Dnes to mají mnozí žáci jinak. Znám školy, kde žáci učitelům tykají a oslovují je jménem. Místo v lavicích sedí na zemi a hrají různé edukativní hry. Učební hodiny jsou pružné. Za pozdní příchod do školy se netrestá. V takové škole ani zvonek zvonící na přestávku neuslyšíte.
Nic proti, ale nějak si nedovedu představit takto vychovávané žáky. Jak se jednou budou podřizovat autoritám na pracovišti? Anebo na nich budou také svým šéfům tykat?
Ale zpět k tématu: známky, nebo slovní hodnocení? Známka je jasné ohodnocení znalostí žáka. Ohodnocení jednodušší, pro učitele časově méně náročné, ale co je důležité, bohužel - povrchní. Slovní hodnocení je mnohem výstižnější, obsažnější a objektivnější. Na druhou stranu klade vyšší časové nároky na kantora, což může vést k určitému zformalizování a povrchnosti.
Znáte ty staré otřepané formulky „za socíku“: „žák je v kolektivu oblíben, chápe potřeby kolektivu“ atd., atd., prostě kecy. Na druhou stranu klasifikace slovním hodnocením je možná pro žáka méně motivující. Alespoň někteří učitelé to tvrdí. Bylo by dobré znát jejich většinový názor.
Současně vyvstává palčivá otázka: jak srovnávat úroveň znalostí žáků jednotlivých škol s různým přístupem v hodnocení žáků? Nebylo tedy klasické známkování žáků, tak jak jsme ho mnozí zažili, vlastně lepší?
Svůj názor můžete vyjádřit v anketě.
