Článek
„Byl jsem malý, divoký netvor,“ vzpomínal na své mládí plné útěků z domova a vyhazovů ze škol. Vyučil se řezníkem, ale pak se dal raději do armády, s níž bojoval v Indočíně a odkud ho nakonec vyhodili. Jeho prvním filmem byl snímek „Když se do toho zaplete žena“ z roku 1957. Ale skutečnou filmovou hvězdou se stal až o rok později ve filmu Kristýna po boku Romy Schneiderové, s níž se později zasnoubil. To mu bylo 23 let. Byl hezký tak, že byl dokonce nazýván Brigitte Bardotovou v mužském provedení.
V roce 2011 dorazil na smuteční rozloučení s prezidentem Václavem Havlem, se kterým se řadu let přátelil. V jeho šestasedmdesáti podstoupil operaci srdce. O sedm let později americká organizace Women and Hollywood, která bojuje za rovnoprávnost žen ve filmovém průmyslu, protestovala proti rozhodnutí pořadatelů filmového festivalu v Cannes udělit mu cenu za celoživotní dílo a herce označila za „rasistu, homofoba a misogyna (nepřítele žen)“. Kromě toho organizace ve své petici uvedla, že herec „vyjadřoval sympatie ke krajně pravicovým hnutím ve Francii a zájem zastavit migraci do své vlasti“
Ke konci života ho svět už moc nebavil. Nerozuměl mu. Tvrdil, že homosexuální páry by neměly mít právo vychovávat děti, a přiznal se, že se k ženám choval jako „macho“.
Když přišel jeho čas, přál si podstoupit euthanazii. „Život už mi moc nepřináší. Už jsem všechno poznal a viděl. Především ale nenávidím tuto dobu, je mi z ní na zvracení. Někteří lidé se mi hnusí. Vše ovládá lež, všechno je překroucené. Lidé se navzájem nerespektují a nedrží slovo. Záleží jen na penězích. Po celé dny se omílají jen nějaké zločiny. Vím, že tento svět opustím bez lítosti,“ konstatoval modrooký idol žen několika generací.
Anketa
Zdroj: