Článek
V 19. století a na začátku 20. století byl „hantec“ běžně používán nižšími společenskými třídami, ve druhé polovině XX. století ho výrazně propagovali brněnští umělci Franta Kocourek, Rudy Kovanda nebo Miroslav Donutil.
Mezi nejznámější slova brněnského hantecu patří výraz „šalina“ pro tramvaj (z německého „elektrische Linie“). V brněnské hantýrce, která pozvolna zaniká, byly sepsány žertovné povídky, a spousta vtipů o Brňácích a Pražácích.
Kouzelná je například povídka od Františka Kocourka na téma upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. Toš, hoďte na ni čučku!
Vyhópne ráno borec z betle, hodí čučku z vokna, zgómne že zoncna rumpluje, tak hlásí hakl krén. Hópne si na retich, vysadí ňáké ten dlabanec, vošolne si šlupky sbalí dečmen pod klepeto a šmrncne se štatlem. Pak pila na šmirgl a vaří si to přes Oltec na Rivec lapat bronz.
Jak se zoncní, zgómne betetnýho šnicla na dečmenu. Čučka na to, je to negrilový, bez kódru a chce to uvařit nějaký ty voděrady. Tak do ní začně vrkat „Ty kchóc, co tady vaříš, á maturitní válka… Ty negómeš, jak skalil Žanek Husa v Pakostnici?“
To máš tak: To byl ňáké Žanek Husa a ten vařil správný války, a ty véšky jezoviti na něho nastópili a poslali mu glét: Žaný, přijeď k mlénu do Pakostnice.
Žanek měl dva správný kámoše - Žanka Rohatýho z Dubnice a Žanka Želivskýho, a ti mu hlásili: „Žany, bacha, je to fligna, vyložená podělávka, blbče, když jim na to hópněš, tak tam zagrebuješ do snu.“
Žany byl borec, žádný fédry, mám gléto, je to v ókeju. Zbalil pinkl a pila na stopa.
V Pakostnici hnedka na něho nastópil koncil. Žany, sledovanec ty seš nabité kó, to my gómem ale ty tam jedeš křivý války a to je levandula. Vodvolé to a je to ve zlatě.
Žanek: „já nejedu žádné tunel a nic nevodvolám.“ Žany, sledovanec. Klofneš vod nás old love, my radovanec, ty radovanec a je to v pikách. Žany zas: „Já su zlaté a nic nevodvolám.“ Voni na to: „Ty seš krén a křivé“ On zas že je rovné a v goldně.
Tak mu mázli železa na perutě a šópli ho do kameňa, tam ho klendra štengrovala, kelcny se mu furt lágrovaly, chálka levá, škopek z toho paf, akorát samé tvrdé giňál, samé vasr, vo válcách žádné hantec. Von sice vařil na bachmana: „Ty, kemo, buď tak benevolentní, vysaď mi válec“. Ale von mu místo válca vysadil mixnu.
Pak ho vytlačili z kameňa, mázli mu potupnó micnu na dóznu, šópli ho na roští, hodili blesk a to víš. Žhavka na vanu, žhavka na cemr a Žanek zfajroval dřív, než bys dva škopky vypařil. Tak už to gómeš, koňo?
Ze všech vtipů o Brňácích a Pražanech jsem vybral tyto dva:
Přijede Pražák do Brna a dostane žízeň. Tak zastaví u kašny a chystá se pít.
Kolemjdoucí si toho všimne a dobrácky mu říká „Kemo, poslóché, nechlašči tu vodu. Chčijó do teho morgoši!“. „Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy“, odtuší pražák. „Říkám, abyste pil pomalu, ta voda je studená“, odchází Brňák.
Stojí bezradný Brňák před mapou metra a ptá se kolemjdoucího:
„Ta modrá čára, to je trasa D?”
Pražák se na něj podívá a říká:
„To je Vltava.“
Ale teď už přistupme k testu znalostí z brněnské mluvy. Budeš mít alespoň deset správných odpovědí? Pokud ano, pak se v Brně domluvíš. Jinak si budeš muset s sebou vzít na cesty do tohoto „štatlu“ tlumočníka.
Znalostní kvíz: Brněnský hantec
Tak co, jak se vám zadařilo?
