Článek
Byl březen 1950 a nad republikou ležel těžký, olověný strach. Všichni ještě žili v šoku z procesu s Miladou Horákovou a člověk si dával pozor na slova i před vlastní rodinou. A do téhle atmosféry praskla dech beroucí zpráva: sebrali naše hokejisty.
Hokejisty, kteří nám ze Stockholmu v devětačtyřicátém přivezli zlaté medaile a pro které dýchala celé Československo, najednou tehdejší politická moc přes noc proměnila ve „vlastizrádce a špióny“.
Všechno to začalo naprosto absurdní fraškou. Naši reprezentanti už seděli na kufrech, připravení odletět do Londýna obhajovat světový titul. Jenže místo odletu přišla studená sprcha: státní orgány zájezd zrušily. Několik sportovních reportérů rozhlasu nedostalo víza - a když nemohou jet novináři, nepojede ani mužstvo!
Zklamaní a naštvaní hráči se sešli v pražské restauraci U Herclíků, aby tu hořkost a nespravedlivost zapili. Jenže u vedlejšího stolu seděl horlivý přisluhovač režimu. Stačilo pár nadávek nad pivem a ulevování si na účet komunistických pohlavárů, a ještě ten večer si pro celý tým přijela Státní bezpečnost..
„Připravovali nás i na to nejhorší. Právníci nám na rovinu řekli, že pro mě a Bohuše Modrého můžou žádat i trest smrti na oprátce,“ vzpomínal po letech Augustin Bubník.
Za politickým monstrprocesem ale nestál jen jeden hospodský udavač. Režim se k smrti bál ostudy. Krátce předtím totiž emigrovala krasobruslařská hvězda Ája Vrzáňová a hokejový fenomén Jaroslav Drobný (který později dobyl tenisový Wimbledon). Vláda měla panickou hrůzu, že jakmile hokejisté přistanou v Londýně, polovina týmu na Západě zůstane.
Celkem jedenáct šampionů vyfasovalo v tajném procesu dohromady 74 let vězení. Místo zimních stadionů je čekala otrocká práce v jáchymovských uranových dolech bez jakýchkoliv ochranných pomůcek.
Ačkoliv je v roce 1955 omilostnil prezident Antonín Zápotocký, pro mnohé už bylo pozdě. Komunistický režim tehdy zničil nejen jednu fantastickou sportovní generaci, ale vzal jim to nejcennější - zdraví a nejlepší léta života.
Antonín Zápotocký, předseda vlády Československa. Podílel se na represích a přípravách politických monstrprocesů
Tohle by měl slyšet asi každý: Rok 1952: Vánoční pohádka Antonína Zápotockého o přerostlém Ježíškovi
Použité zdroje:
Bubník, Augustin & Šulc, Adrian: Spiknutí proti hokeji (Vzpomínky přímého účastníka procesu)
Archiv Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR): Fond Státní bezpečnost – Akce Hokej (1950)
Archiv České televize: Dokumentární cyklus Příběhy 20. století: Osudové hokejové utkání se StB
Síň slávy českého hokeje: Biografické profily Bohumila Modrého a Augustina Bubníka
