Článek
Ignorovat přístup k chápání Izraele vzhledem k Mojžíšovu Zákonu, je zřejmě ten zásadní problém.
Otázka první: Skutečně by kdokoli z těch, kdo by se mohl jen přiblížit k tomu, co zůstalo v hrobce, tento „artefakt“ uschoval jako něco vzácného a pro víru užitečného? Pro římské vojáky měl hodnotu Ježíšův plášť, a ten už byl vyhrán v kostkách. Pro Izraelitu to byla odporná věc, dotýkat se krve i protože následující den po Kristově smrti měli slavit Pesach. Kdyby se znečistili, možná by skončili v karanténě a bylo by po oslavě, protože Jan 19:31 odkazuje na Mojžíše a uvádí, že ten Sabat byl velký. Tedy vyšel na den, kdy se slavil Pesach.
Usuzujeme proto, že to je další vážný důvod, proč by se izraelita nezabýval tím, co zbylo v hrobce, kam položili Ježíše právě proto, aby se neznečistil. Mohly by teď následovat mnohé pokyny Mojžíše k zacházení s krví, ostatky lidí či zvířat, ale nechám na čtenáři, jestli si je pro pokoj duše vyhledá v Pentateuchu, či nikoli.
Otázka druhá: Souvisí plátno s modlářstvím? Možná ve zkratce: Ďábel se hádal s Kristem o Mojžíšovo tělo. Podle významných indicií lze vyvodit, že ho odstranil sám Bůh, aby nebylo zneužito jako předmět uctívání a dodnes není známo místo hrobu. Je na čtenáři, jestli je to paralela, anebo ne.
I když se z vědeckého hlediska už o tématu nemusí diskutovat, přikláním se k názoru, že to, co o tom říká Bible, je zajímavé právě pro její dokonalou predikci, a tím se stává důvěryhodnější v nečekaných detailech ještě dříve než zazní otázky.
