Článek
„Vyber si ten obyčejný dřevěný pohár, jinak zemřeš.“ Holt, Indiana Jones byl archeolog a dobře proto věděl, že Ježíš si ten zlatý pohár jednoduše nemohl dovolit. I když…
Oba atributy spojované s Kristem, jak Svatý grál tak Turínské plátno, zrovna nejsou ideální reprezentací Ježíše. O to jsou ale známější. Ovšem Bible nemluví o žádném grálu ani o posvátném plátnu. Nicméně, jejich příběhy se staly tradicí a oba artefakty v očích lidí doslova zbožštěly. S tím, že jeden z nich máme fyzicky k dispozici a druhý se vtělil do filmové a literární fikce. Jak to bylo doopravdy s jejich původem? Pojďme se věnovat nejprve takzvanému Turínskému plátnu.
Turínské plátno, obraz Ježíše Krista?
Negativ plátna
Toto plátno uchovávané v italském Turíně je kusem lněné látky, o kterém mnozí předpokládají, že v něm byl po smrti zabalen Ježíš. A tak je považováno za jednu z nejcennějších křesťanských relikvií. Jenomže skutečnost je poměrně odlišná od zbožných představ.
Technicky je to kus látky, který je 442 cm dlouhý a 113 cm široký. K jeho delší straně je přišitý pruh látky o šířce 8 cm. Ale. Podle Bible nebyl Ježíš zabalen do jednoho kusu látky. Naopak, byl obalen obinadly. Kusy pláten, ne jedním plátnem. Hlavu měl dokonce zabalen do samostatného kusu látky.
Tu po něm přijde také Šimon Petr; vešel do hrobu; a uvidí plátna ležící na zemi a také roušku, jež předtím byla na jeho hlavě; ta neležela s těmi plátny, ale byla svinuta zvlášť na jiném místě.
Turínské plátno obsahuje četné krevní skvrny a zjevně se jednalo o člověka, který v něm byl zabalen a vůbec nebyl před pohřbem umyt. Což znovu nesedí s biblickou zprávou. Naopak Ježíš byl podle „židovského pohřebního zvyku“ pečlivě omyt a potřen olejem s kořením.
Když vylila ten vonný olej na mé tělo, udělala to k mému pohřbení.
Turínské plátno má na sobě kompletní otisk mužské postavy, která leží na polovině plátna, zatímco jeho druhá polovina je ohnutá přes hlavu, aby zakrývala celou přední část těla.
Podle biblické zprávy Ježíšovi učedníci hovořili o tom, že našli hrobku prázdnou. V evangeliích není žádné zmínky o této údajné relikvii.
Každopádně mystérium plátna bylo odhaleno v roce 1988, kdy jej Vatikán poskytnul vědcům, kteří na základě radiokarbonové metody došli k závěru, že plátno pochází ze 13. nebo 14. století.
Podle mého odhadu může plátno zobrazovat někoho z rytířů templářů. Obličej je evropský, nejblíže francouzskému rytíři, který mohl zahynout při své misi na Středním východě, při níž byl ukřižován muslimy.
Svatý grál, ze kterého pil Ježíš?
Svatý grál je údajně ve španělské Catedral de Valencia
Pověst o Svatém grálu má s Biblí pramálo společného. Je to spíše keltská legenda, a proto je spojována s králem Artušem. S Biblí byla asociována jen kvůli tomu, že křesťanství tehdy udávalo prim kouzelnému světu Keltů. A tak druidové vymysleli ďábelskou lest, ten kouzelný pohár od toho vašeho Krista máme ve skutečnosti my.
Zajímavé je, že stejně jako Turínské plátno pochází legenda o Svatém grálu ze 13. století. Bible nic takového jako zářící zázračný pohár nezmiňuje. Tehdy se jednalo o poslední večeři Krista s jeho učedníky a o symboliku obětování jeho těla a krve v jejich prospěch. Nikoliv o prezentaci pozdějších náboženských artefaktů a jejich výprodej.
Chrétien de Troyes
Keltská mytologie přímo bobtná příběhy o rozích hojnosti, magických kotlech a lektvarech. První text, který dává poháru křesťanský význam jakožto tajemnému svatému předmětu, je nedokončený román Perceval od Chrétiena de Troyes. Zde se pojednává o bezelstném rytíři Percevalovi, který hledá Svatý grál, a když ho najde, nevezme si ho, a právě proto nakonec zešílí. Dále následují básně a romány jiných autorů, anglických i německých.
Oba dva atributy Ježíše Krista, jak Turínské plátno tak Svatý grál, byly produktem středověkého křesťanského mysticismu podbarveného orientálními a keltskými legendami. Nic víc, nic míň.
Zdroje:
Charles Freeman. The Origins of the Shroud of Turin. 2014. History Today.
Norris. J. Lacy. Lancelot-Grail: 1. The History of the Holy Grail: The Old French Arthurian Vulgate and Post-Vulgate in Translation. 2010. D.S.Brewer.
