Článek
Po staletí je Kristus zobrazován na kříži, ale možná bylo všechno jinak. Kříž byl důležitý symbol v pohanství a dnes i v křesťanství. Ale zdá se, že je i možná jiná alternativa vysvětlení Ježíšovy smrti. Jeho přibití na kůl.
Co říká Bible
Jako ustálený výraz většina překladů Bible uvádí, že byl „ukřižován“.
Bibličtí pisatelé užívají pro slovo přeložené jako „kříž“ řecké slovo stau·roʹo. Pěkrát rovněž řecký výraz xyʹlon, který prozaicky znamená „dřevo“.
Překladatelský oříšek spočívá v tom, že slovo stau·rosʹ neznamená v řečtině kříž ze dvou kusů dřeva. Označuje pouze kůl, tyčku, sloup nebo kládu.
Řecké slovo pro ‚kříž‘ (stauros; sloveso stauroo) znamená především vztyčený kůl nebo trám, a druhotně kůl používaný jako nástroj pro trest a popravu.
Lukáš, Petr i Pavel použili jako náhradu slova stau·rosʹ slovo xyʹlon, což by opravdu svědčilo pro jednoduchý kůl.
Navíc odsouzenec si měl svůj „kříž“ neboli kůl nést. Šimon z Kyrené, který Ježíšovi pomáhal tak nesl kůl, který měl v průměru 15 cm a pokud byl dlouhý 3,5 m, nejspíš vážil něco přes 45 kg. Kříž by nikdo tak snadno neunesl.
A přinutí Šimona z Kyrény, otce Alexandra a Rufa, který tudy šel cestou z pole, aby mu nesl kříž.
Odborník na řečtinu, W. E. Vine: „Stauros (σταυρός) označuje za prvé vztyčený kůl nebo tyč. Na takové byli při popravě přibíjeni zločinci. Jak podstatné jméno, tak sloveso stauroo, přibít na kůl nebo tyč, je třeba podle původu odlišit od církevní podoby kříže se dvěma břevny.“
Dvoudílný kříž byl převzat až ve 3. století n. l. z pohanského světa. Tak se stal symbolem i Kristova umučení.
Kniha The Cross in Ritual, Architecture, and Art uvádí: „Je zvláštní, ale nesporné, že ve staletích dávno před Kristovým narozením i po něm byl v zemích nedotčených učením Církve používán kříž jako posvátný symbol. Řecký Bakchos, tyrský Tammuz, chaldejský Bel a norský Odin byli všichni pro své ctitele symbolizováni pomůckou ve tvaru kříže.“
Kniha The Non-Christian Cross od J. D. Parsonse (Londýn, 1896) dodává: „V žádném z četných spisů tvořících Nový zákon není ani jediná věta, která by v původní řečtině třeba jen nepřímo nasvědčovala, že by stauros použitý v Ježíšově případě byl jiný než běžný stauros, tím méně, že by jej netvořil jeden kus dřeva, ale dva kusy stlučené dohromady v podobě kříže. Je nemálo scestné ze strany našich učitelů, když překládají slovo stauros jako ‚kříž‘ při převodu řeckých církevních dokumentů do naší mateřštiny a když tento čin podporují tím, že do našich slovníků vkládají ‚kříž‘ jako význam slova stauros, aniž pečlivě vysvětlí, že to v žádném případě nebyl prvotní význam toho slova za dnů apoštolů, ani se nestal jeho prvořadým významem ještě dlouho poté. Jestliže se jím pak vůbec stal, tedy jen proto, že i přes neexistenci podpůrných důkazů se z nějakého důvodu usoudilo, že stauros, na němž byl popraven Ježíš, měl onen zvláštní tvar.“
Je tedy očividné, že do Bible byl kříž načten z pohanské tradice. Nejedná se o nástroj Ježíšovy popravy. O tom ostatně svědčí i vědecké poznatky.
Co říká věda
Zajímavá zjištění v tomto směru přinášejí zákony mechaniky.
Věděli jste, jak vypadá někdo, kdo byl ukřižován po tom, co jej z kříže sundají?
Vykopávky pozůstatků lidí, kteří byli takto zabiti ukazují, že oběť byla na kříži zkroucená. Asi jako Ježíš právě na kříži, který je na průvodní fotce k článku. Není to jen umělecký záměr, ale v zásadě i anatomická pravda.
V roce 1968 byly náhodou objeveny blízko Jeruzaléma hroby v jeskyních. Mezi vykopanými kostmi bylo něco, co se zdálo jako převratný nález — patní kosti probodnuté rezavými hřeby. Výzkum měl pod palcem Dr. Nico Haas, anatom a antropolog lékařské fakulty Hebrejské univerzity Hadassah.
Vědecký časopis „Israel Exploration Journal“ (1970, svazek 20, str. 38–59) publikoval jeho závěry. Působilo to nápadně shodné s Kristovým ukřižováním. Zdá se, že obě paty oběti byly přibity k sobě na kůlu. Hřebík narazil na suk ve dřevě a tak hřeb v oběti zůstal. Následní odborníci došli k odlišným závěrům, že hřeb byl kratší než původně vedoucí výzkumu určil. Podstatné je, že se došlo k závěru, že takto by bylo vlastně anatomicky ukřižování nemožné.
Bible neposkytuje žádné další nápovědy. Počet hřebů, které byly použity, neuvádí.
Víme však, že jeho ruce a paže byly přibity:
Ostatní učedníci mu tedy řekli: „Viděli jsme Pána!“ Ale on jim řekl: "Neuvidím-li v jeho rukou stopu po hřebech a nevložím-li prst do té stopy po hřebech a nevložím-li ruku do jeho boku, neuvěřím.
Ukřižování versus přibití na kůl v historii
Již před Římany jiné národy jako Asyřané naráželi na kůl. Peršané nejdříve svou oběť stáhli z kůže a pak ji přibili na kůl. Židovské zákony umožňovaly vystavení mrtvého těla na kůlu případně pověšení těla na stromě:
Nesmí být jeho mrtvola ponechána na tom stromě přes noc; téhož dne ho pohřbíš, neboť pověšený je Božím prokletím a ty neznečistíš půdu, kterou ti Jahve, tvůj Bůh, dává za dědictví.
Řekové a Římané svorně věšeli lidi na kůl. Tento zvyk převzali pravděpodobně od Féničanů. Až v době císaře Konstantina byl zrušen. Římští občané obvykle neměli to „štěstí“ takhle viset. Trest byl vyhrazen těm nejhorším z nejhorších. Jako otrokům a zločincům z nejnižších kast.
Byl to symbol hanby a pokoření. Spekuluje se, že Židé mohli v prvním století pod nadvládou Říma věšet lidi na kůl, ale rozhodně ne za přestupky vůči občanskému soužití. To mohl pouze římský místodržící. V tomto případě se odvolali k Pilátovi.
Římané obvykle člověka ke kůlu přivázali a nechali ho tam několik dní vyhnít. Přibíjení rukou i nohou ke kůlu bylo rovněž obvyklé. Bible rovněž hovoří o tom, že Ježíš měl na kůlu dva společníky. Zločince, kteří zemřeli později po tom, co jim byly zlomeny nohy. Nejspíše neprošli takovým martýriem jako on, noc předtím.
Veškeré zprávy o Ježíšově ukřižování je třeba brát s rezervou, ale jeden „fakt“ je nejspíš sporný. Ježíš možná nezemřel na kříži. Pokud skončil jeho život popravou, bylo to na kůlu. A kůl v podstatě nemá žádnou velkou symboliku. Kříž je daleko silnější symbol, a tak je pochopitelně s Ježíšem spojován. Jeho hlubší smysl však přišel do křesťanství až mnoho let po Ježíšově smrti.
Zdroje:
Bible, Jeruzalémský překlad
Newman. Greek-English Dictionary of the New Testament, Revised Edition 2010. A Concise Greek-English Dictionary on the New Testament. 2014. Deutsche Bibelgesellschaft.
