Článek
Když zbraň přeroste svého nositele
V historii letectví najdete stroje, které jsou elegantní, i ty, které jsou efektivní. A pak je tu MiG-27. Sovětský bitevník navržený pro brutální útoky v nízkých výškách, který v sobě ukrýval mechanické monstrum – šestihlavňový rotační kanón GSh-6-30 ráže 30 mm. Tato zbraň nebyla jen doplňkem; byla to ničivá síla schopná vypálit 5 000 ran za minutu.
Problém byl v tom, že kanón byl pro drak letadla až příliš silný. Zatímco americký protipól A-10 Thunderbolt II byl projektován jako „létající obal“ kolem obřího kanónu, Sověti šli opačnou cestou. Vzali existující drak MiGu-23 a doslova do něj „vrazili“ zbraň s takovým zpětným rázem, který fyzikálně překonával limity konstrukce.
Zemětřesení v kokpitu
Piloti, kteří měli tu čest (nebo smůlu) z MiGu-27 pálit, popisovali zážitek jako průlet ničivým zemětřesením. Vibrace byly tak extrémní, že po delší dávce se v kokpitu děly neuvěřitelné věci: avionika vypovídala službu, praskaly spoje v trupu, a dokonce se trhal vnější plášť letadla. Bylo běžné, že po návratu z mise museli mechanici doslova srovnávat pokřivené plechy a měnit vysypané žárovky v přístrojích.
Tato syrová síla vyžadovala od pilotů ocelové nervy a hloubkové technické znalosti. V Afghánistánu se MiG-27 sice ukázal jako schopný stroj, ale piloti se kanónu často vyhýbali. Raději vsázeli na bomby a rakety, protože věděli, že stisknutí spouště kanónu znamená riskovat, že se jim letadlo pod rukama začne rozpadat.
Inženýrská upřímnost a odvaha
Tento příběh není jen o technickém paradoxu. Je to svědectví o době, kdy se inženýři nebáli experimentovat a piloti se nezdráhali usedat do strojů, které byly na hraně možného. Ukazuje to nesmírnou houževnatost lidí, kteří tyto ocelové bestie krotili. Je to připomínka, že za každým technickým „šílenstvím“ stojí lidské příběhy a odvaha, která posouvala hranice letectví dál, i když to občas znamenalo bojovat s vlastním letadlem.
Zdroje:
- Gordon, Y.: MiG-23/27: Famous Russian Aircraft, Midland Publishing.
