Článek
Luxusní hotel, který uvízl v pekle
Představte si Boeing 314 jako tehdejší Concorde a Titanic v jednom. Obří létající člun se 74 sedadly, jídelnou a luxusními lůžky. Když 2. prosince 1941 odstartoval ze San Francisca směr Nový Zéland, nikdo netušil, že se domů nevrátí měsíce. Útok na Pearl Harbor o pět dní později udělal z Tichého oceánu válečnou zónu. Kapitán Robert Ford zůstal s deseti muži posádky v Aucklandu, odříznut od domova tisíci kilometry nepřátelského území.
Pak přišel šok. Zapečetěné instrukce „Plán A“ zněly jasně: Neriskujte letoun v Pacifiku. Do USA se vraťte západním směrem. Pro posádku to znamenalo jediné – obletět celou planetu v civilním stroji, na který nikde nečekaly náhradní díly, mapy ani správné palivo.
Navigace podle hvězd a tankování z kanystrů
Tato cesta byla čistou ukázkou lidské vynalézavosti. Posádka letěla nad územími, kde je nikdo nečekal a kde je mohlo sestřelit jakékoliv letadlo. Neměli radionavigaci. Navigátor musel každou noc stát v horní části trupu a pomocí sextantu a hvězd určovat polohu nad nekonečným Indickým oceánem.
Když jim v Indonésii a Austrálii došel letecký benzín s oktanovým číslem 100, Ford udělal něco, co by dnešní letecké manuály označily za šílenství. Nechal do nádrží načerpat obyčejný automobilový benzín. Motory sice kašlaly a hrozilo jejich zadření, ale „Pacific Clipper“ letěl dál. Na Štědrý den jim nad Cejlonem selhal jeden ze čtyř motorů. Opravu provedli v džungli, s improvizovaným nářadím a nezměrnou trpělivostí.
Návrat hrdinů, na které se zapomnělo
Po 34 dnech, 22 mezipřistáních a neuvěřitelných 50 000 kilometrech v oblacích, přistál Pacific Clipper v New Yorku. Byl to první komerční oblet zeměkoule v dějinách. Ford a jeho lidé přeletěli tři oceány a pět kontinentů, přičemž se museli vyhýbat ponorkám i stíhačkám.
Jejich triumf se v lednu 1942 ztratil v přívalu válečných zpráv o porážkách v Pacifiku. Přesto jde o jeden z nejsilnějších příběhů letectví. Ukazuje, že když jde o všechno, dokáže člověk posunout limity stroje i své vlastní odvahy daleko za hranice možného. Byla to éra pionýrů, kteří měli v DNA touhu objevovat a schopnost improvizovat i vteřinu před katastrofou.
Měli bychom v dnešní době plné GPS a automatizace více trénovat „analogové“ dovednosti, jako je navigace podle hvězd, pro případ, že globální technologie selžou?
Zdroje:
- Smithsonian National Air and Space Museum: December 7, 1941 and the First Around-the-World Commercial Flight.
- Pan Am Historical Foundation: Saga of the Pacific Clipper.
- Fortman, Gene: The Long Way Home.
