Rok s elektromobilem: 20 000 kilometrů, co mi lidé vytkli (a mají pravdu?)

V slušnější části debaty pod článkem se opakovalo několik otázek (viz odkaz). Mnoho těchto výtek souvisí s tím, že jsem si některé výpočty zjednodušil. Proto se zde vracím k nejčastějším bodům a připomínkám.

Pro výpočty používám modelovou cenu 3,5 Kč/kWh v nízkém tarifu (NT) a 5,5 Kč/kWh ve vysokém tarifu (VT) v distribuční sazbě D27d, což odpovídá spíše nižší cenové hladině, které jsou reálně dosažitelné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Zkusil jsem spočítat, jakou reálnou hodnotu má elektřina vyrobená z vlastní fotovoltaické elektrárny.

Investice do výstavby FVE činila 275 tis. Kč z vlastních prostředků + 205 tis. Kč dotace. Do budoucna počítám s výměnou střídače a baterie přibližně po 15 letech provozu v celkové ceně cca 90 tis. Kč. Dále zahrnuji pravidelný servis a revize jednou za 3 roky za 2 000 Kč.

Výroba elektrárny zohledňuje postupnou degradaci panelů a pro zjednodušení počítám s konstantní vlastní spotřebou 5,5 MWh ročně. Přetoky do sítě uvažuji ve výkupní ceně 800 Kč/MWh. Výkupní cena 800 Kč/MWh je modelová a v čase se může výrazně měnit, ale její vliv na celkový výsledek je relativně malý.

Jak zaznívalo v diskuzi opakovaně, elektřinu z fotovoltaiky nelze považovat za „zdarma“. Naopak platí, že čím více vyrobené energie dokážu přímo spotřebovat, tím více se snižuje její výsledná cena za kWh – typicky například při ohřevu vody, nabíjení elektromobilu či vytápění.

V grafu vyjadřuji cenu 1 kWh elektřiny, která je platná pro daný rok, pokud by FVE v tom roce přestala být z jakéhokoliv důvodu provozována. Jak je z grafu patrné, čím déle bude systém provozován, tím výhodnější ceny lze dosáhnout.

Sice budu protiřečit předchozímu odstavci, ale jde o zjištění bodu, kdy mi výroba elektřiny splatila vstupní investici úsporou z odběru ze sítě.

Pro lepší představu porovnávám dvě modelové situace – domácnost s fotovoltaikou a bez ní. V obou případech počítám vždy silovou elektřinu včetně DPH a distribuce. Cena paušálních plateb není rozhodující, jelikož v obou případech se platí ve stejné výši.

Spotřeba elektřiny: 9,5 MWh, z toho 5,5 MWh z vlastní výroby a dokup 4 MWh ze sítě v poměru 80 % NT a 20 % VT – poměr stanoven na základě reálného provozu domácnosti s FVE, který vychází z optimalizace spotřeby do NT.

Do FVE jsem nikdy neinvestoval a dál kupuji elektřinu ze sítě. Spotřeba elektřiny je 9 MWh v poměru 50 % NT a 50 % VT. V tarifu D27d je VT a NT rozdělen 8h NT a 16h VT, poměr 50:50 je tedy spíše optimistický. Modely nejsou zcela identické, protože provoz domácnosti s FVE vede k vyšší spotřebě vlastní energie.

Rozdíl Model A a Model B: 25 833 Kč/rok
Návratnost investice do FVE: 275 000 / 25 833 = 10,6 roku

Cena za nákup 1 kWh je nastavena spíše optimisticky. Při výkyvu na trzích úspora značně poroste a tím se změní i návratnost. Majiteli FVE to dodá částečnou odolnost vůči cenovým výkyvům.

Výsledná návratnost kolem 10,6 roku vychází z modelových cen elektřiny a zjednodušeného modelu. Výpočet nezohledňuje časovou hodnotu peněz ani budoucí vývoj cen elektřiny. V praxi lze očekávat, že při růstu cen nebo vyšší vlastní spotřebě bude návratnost spíše kratší. Tento příklad odráží specifickou spotřebu vlastní domácnosti a není jednoduše aplikovatelný na jiné případy.

Ve všech následujících případech vycházím ze svých reálných dat z předchozího článku, která doplňuji o modelové ceny elektřiny. V prvních dvou případech budu záměrně připočítávat paušální platby i když by se dalo říct, že tyto platby jdou na úkor domu, nicméně nechci zkreslovat výsledné číslo.

V minulém článku jsem hodnotil elektřinu z FVE jako zdarma, což bylo v diskuzi oprávněně rozporováno – elektrárna nespadla z nebe. Proto z předchozího bodu pro výpočet uvažuji cenu elektřiny z FVE ve výši 2,4 Kč/kWh, která vychází z modelového výpočtu pro dobu provozu FVE 25 let, což je plánovaná životnost instalace. Tato hodnota zahrnuje i servisní náklady a degradaci panelů. Celkové fakturované náklady za rok 2025 na elektřinu dodanou ze sítě činily 20 212 Kč při spotřebě 4 485 kWh, včetně paušálních plateb, DPH a distribučních poplatků. Dalších 5 280 kWh vlastní výroby proto oceňuji již zmíněnou částkou 2,4 Kč/kWh. S touto úpravou dosáhnu konečného účtu 32 884 Kč..

Výsledná cena 1 km s využitím FVE v tomto modelu vychází na 0,66 Kč, oproti původně vypočtené částce 0,47 Kč. Výsledek je značně ovlivněn predikcí ceny 1 kWh z vlastní FVE, která může oscilovat vlivem servisních nákladů, které nelze předpovídat.

V předchozím článku jsem spočítal, že do vozu jsem dodal 3 653 kWh elektřiny, dále jsem započetl ztráty 5 % nabíjením, tedy spotřebu 3 835 kWh. Tuto spotřebu násobím modelovou částkou 3,5 Kč/kWh. Z paušální platby započítám 60 %, protože v tomto případě jde o podíl ze spotřeby celého domu, kdy 40 % spotřeby jde na běžný provoz domu.

Pouze domácí nabíjení v samostatné garáži s jističem 3×20 A v distribuční oblasti EG.D. Měsíční platba prodejci a sazba v NT za modelovou částku 3,5 Kč/kWh, vysoký tarif zanedbáme, protože nikdo dobrovolně nabíjet ve VT nebude chtít. Spotřeba elektřiny se ztrátami je, stejně jako v předchozím případě, 3 835 kWh.

Tento scénář dobře ukazuje, že u samostatného odběrného místa hrají významnou roli fixní platby, které mohou výslednou cenu za kilometr citelně zvýšit.

Zde je situace složitější. Existuje velké množství provozovatelů a většina lidí volí nabíjecí místo podle dostupnosti. K dosažení příznivější ceny je k dispozici předplatné v rozmezí 100–300 Kč/měsíc, a cena za rychlonabíjení silně kolísá. Zvolil jsem střední hodnotu 13 Kč/kWh bez paušálu. Reálné ceny se výrazně liší podle konkrétní sítě, aplikace a způsobu platby.

U rychlonabíječek jsou ztráty při nabíjení již zahrnuty v ceně, kterou platí zákazník, proto je zde nepočítám samostatně.

Lze dosáhnout výhodnějších cen například u sítě Tesla Supercharger, a to zejména s paušálem 250 Kč/měsíc, či 2 500 Kč/rok. Majitelé vozidel Tesla mají tyto ceny v rámci této sítě bez předplatného. V určitých časech lze dosáhnout výrazně nižší ceny než u běžných veřejných stanic. Cena za 1 kWh od 22 do 9 hod. vychází dle místa na 5,5–6,2 Kč, od 9 do 22 hod. je cena pak 9,4–10,1 Kč. Ale i bez paušálu lze mnohdy dosáhnout výhodnějších cen než u konkurence. Nevýhodou je nižší rozšířenost nabíjecích stanic.

Oproti předchozímu článku, kde jsem se snažil objektivně zhodnotit rok fungování elektrovozidla, zde pracuji s částí vlastních dat a ty rozvíjím o predikce a odhady. Již z tohoto důvodu z nich nelze přímo vyvozovat skutečný stav a tyto příklady slouží jako ilustrace reálných možností a rozdílů mezi jednotlivými přístupy.

Do příštího článku se pokusím rozpracovat další poznámky z diskuze, jako je opotřebení pneumatik, nákupní ceny elektrické a spalovací verze a amortizace vozidel.