Článek
Žádal jsem jako člověk se zdravotním postižení pomoc v neziskové sociální službě. Přišli ke mně domů, urazili se, že to pro ně není dost nóbl prostředí, řekli, že mi jde jen o to, přenášet vždy svoji odpovědnost na někoho jiného. Odešli, už se neozvali, hlavně, že sedí v luxusní kanceláři za pěkné výplaty a mají tučné dotace nasměrovány na svůj účet. Tito lidé jsou povoláni pomáhat druhým, naslouchat jim, avšak hlavně pomáhají sobě a stát to podporuje. Prostě hnus dnešní doby…
