Článek
Když jsem vešel do obchodu s iluzí, že nakoupím „jen pár drobností“, čekal mě cenový úder, který by probudil i hibernujícího medvěda. Člověk si říká, že už ho nic nepřekvapí, a pak uvidí obyčejné plato vajec za částku, kterou by ještě před pár lety označil za špatný vtip. Tlak stoupá, srdce poskočí a člověk se neubrání otázce: kdo si tady potají plní trezor?
Aby byl zážitek kompletní, čas od času narazíte na „akční“ čokoládu, která má cenu rovnou menší splátce hypotéky. Zlevněná z cca tří set na sto osmdesát devět. Jak humorné, nebo smutné.
V ten moment už nejde o sladkost, ale o luxusní investiční instrument. Vzácné kovy: zlato, stříbro… čokoláda.
Jistě, oficiální příběh zní vždy stejně. Všechno je dražší, protože energie, doprava, náklady, trhy a další magická slova, která se skvěle vyjímají v tiskových zprávách. Ale když vidíte, jak některé ceny vyletí jako drahá raketa bez technického opodstatnění, začnete se ptát, zda se náhodou někdo někde nepřepočítal. A nebo se nepřepočítal cíleně.
Nadprodukce výmluv je v Česku už samostatné odvětví
Každý krok zdražení je údajně „nutný“, „nevyhnutelný“ a „v zájmu zákazníka“. V zájmu kterého zákazníka, to už se nedodává. Obyčejný člověk ví jen to, že jeho peněženka se ztenčuje rychleji než politické sliby.
Problém je, že zatímco spotřebitelé počítají každou korunu, někteří hráči na trhu počítají každé procento zisku.
A někde v zákulisí se tváří jako nevinní pozorovatelé, zatímco do grafu těchto procent kreslí další optimistickou křivku. Náhoda? Nebo se nám tu někdo rozhodl, že když už má inflace nohy, tak jí ještě přidá raketový pohon?
Politické mlčení, které budí zvláštní otázky
Je až pozoruhodné, jak se během let vystřídaly vlády různého složení, a přesto nikdo z nich neprojevil výraznou iniciativu tento cenový karneval zkrotit. Člověk by téměř nabyl dojmu, že se tu drží tiché pravidlo „nechme to být, nějak to dopadne“. Proč tomu tak je, to se samozřejmě nikdy nedozvíme – oficiálně. Ale běžnému občanovi pak nedá spát myšlenka, zda některým mocným náhodou nevyhovuje, když se určité kapsy plní až překvapivě hladce. A jestli si pak člověk položí otázku, zda ta hladkost nesměřuje občas i tam, kam veřejnost nevidí, není to vina občana – jen logika přežití v českém cenovém safari.
A tak nakupujeme a nakupujeme…
Mlčky, občas se skřípěním zubů, s kalkulačkou v ruce a s pocitem, že něco tady nehraje. Jakmile si totiž všimnete, že cena žití roste rychleji než mzda, začnete mít podezření, že v tom hraje roli víc než jen ekonomika. Možná trocha drzosti. Možná touha otestovat, co ještě zákazník snese.
Návštěva obchodu se tak stává malým sociálním experimentem. Tedy alespoň pro nás. Pro někoho jiného jde o mimořádně výnosný projekt. Kdo přesně sedí u páky, to se veřejně příliš neprobírá, ale výsledky jeho práce vidíme všichni – a především platíme.
Je zvláštní, jak rychle zmizely doby, kdy člověk odcházel z nákupu s pocitem normálnosti. Dnes odcházíme spíše s otázkou, zda bychom neměli začít studovat finanční analytiku, abychom rozuměli cenám základních potravin. Možná se to jednou bude učit i ve školách.
Ať tak či onak, jedno je jisté: český spotřebitel má pevné nervy, jinak by už dávno sbalil košík a šel bydlet do lesa. Protože tam jsou aspoň vajíčka zadarmo – a hlavně tam není nikdo, kdo by je „dynamicky přecenil“ na další týden.
Závěrečný komentář:
A tak zatímco my řešíme, jestli si můžeme dovolit koupit tři věci místo dvou, někde v tichém zákoutí tuzemské ekonomické džungle sedí neviditelná ruka trhu, která už dávno přestala být neviditelná a spíš nám po kapsách šmátrá s elegancí kapsáře na pouti. Kdo přesně ji ovládá, to se samozřejmě veřejně neřeší – zato jejich zisky ano, ty rostou s jistotou jarního pylu. A když se pak podíváme na to naše plato vajec za tři sta, člověk si říká, že by možná někdo měl vysvětlit, jak je možné, že drůbež snáší pořád stejně, ale účty za její práci rostou jako by mezitím vystudovala tři vysoké školy a absolvovala manažerský kurz.
_______________
Použité zdroje: Tento text je autorským článkem. Informace vycházejí z osobní zkušenosti autora a z veřejně dostupných údajů, které byly zpracovány s důrazem na přesnost a nestrannost. *
