Článek
Rozhovor mapující názory i životní dráhu Ericha von Dänikena přinesl portál ENIGMA Plus. Jeden z nejznámějších propagátorů archeoastronautiky v něm spojoval neobvyklé útvary na Marsu, starověké stavby, náboženské texty i moderní svědectví s údajnými návštěvami mimozemských civilizací.
Erich Anton Paul von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu. Vystudoval gastronomický obor a původně měl pracovat v hotelnictví. Jeho profesní směřování však změnil dlouhodobý zájem o Bibli, starověké kultury a nevyřešené otázky lidské minulosti.
K nejznámějším objektům, které podporovatelé jeho teorií spojovali s mimozemskou činností, patří takzvaná Tvář na Marsu. Sonda Viking 1 pořídila snímek oblasti Cydonia 25. července 1976 ze vzdálenosti přibližně 1 873 kilometrů. Skalní útvar na fotografii připomínal lidský obličej a dojem slzy pod jedním okem zvýrazňovala chyba při přenosu obrazových dat. Na záběr později upozornil pracovník NASA Toby Owen. Podrobnější fotografie pořízené sondami Mars Global Surveyor a Mars Express ukázaly útvar s mnohem vyšším rozlišením. NASA jej popisuje jako přirozeně erodovanou stolovou horu, jejíž podoba lidské tváře vznikla souhrou stínů, nízkého rozlišení a úhlu osvětlení. Tento jev, při němž člověk rozpoznává známé obrazce v náhodných strukturách, se označuje jako pareidolie. Planetární geologové proto nepovažují Tvář na Marsu za dílo inteligentní civilizace, ale za výsledek přírodních procesů.
Od biblických překladů k archeoastronautice
Základy svých pozdějších úvah von Däniken spojoval s pěti lety strávenými v katolické jezuitské internátní škole.
Při překladech Bible z latiny do řečtiny a němčiny jej zaujaly pasáže, v nichž se starozákonní Bůh pohybuje pomocí neobvyklých prostředků. Začal se proto zabývat otázkou, zda některé náboženské popisy nemohly zachycovat techniku, které tehdejší lidé nerozuměli.
Pochybnosti o tradičním výkladu vlastního náboženství jej přivedly ke studiu vyprávění dalších starověkých společností. Bohy sestupující z nebes, létající objekty a bytosti předávající lidem znalosti interpretoval jako možné vzpomínky na návštěvníky z vesmíru. Z těchto úvah vyrostla teorie, podle níž mimozemské civilizace v minulosti lidstvo opakovaně navštěvovaly, učily a ovlivňovaly jeho vývoj.
Kariéru mu otevřela kniha Vzpomínky na budoucnost, která vyšla ve Švýcarsku v prosinci 1968. Jen v německy mluvících zemích se následně prodaly více než dva miliony výtisků a titul pronikl na trhy v desítkách států. V roce 1970 podle něj vznikl v tehdejším Západním Německu také úspěšný dokumentární film. Mimořádný zájem amerického publika označil časopis Time výrazem „dänikitida“.
Von Däniken své představy vztahoval rovněž k povrchu Marsu a trpasličí planety Ceres. Pravidelné plošiny, kruhové obrazce a další neobvyklé útvary považoval za možné umělé konstrukce. Do této skupiny řadil také některé formace označované jako Město Inků. Odborné výklady je naopak spojují s geologickým vývojem, erozí, sesuvy, sopečnou činností nebo působením ledu. Pro mimozemský původ těchto struktur nebyly předloženy uznávané vědecké důkazy.
Podobným způsobem přistupoval k bolivijskému komplexu Puma Punku, známému také jako Brána pumy. Precizně opracované kameny přirovnával k prefabrikovaným součástem a pochyboval, že by je místní obyvatelé dokázali vyrobit a sestavit bez vyspělé techniky. Největší dochovaná deska v areálu však podle odborných odhadů váží přibližně 131 tun, nikoli von Dänikenem uváděných 800 tun. Archeologové stavbu připisují kultuře Tiwanaku a mimozemské vysvětlení pokládají za nepodložené.
Švýcarský autor navštívil také řadu lokalit v Egyptě.
V knize Oči Sfingy věnoval pozornost nálezům smíšených lidských a zvířecích kostí a uvažoval o možných genetických pokusech dávných návštěvníků. Odkazoval přitom na starověké zprávy o chimérách a smíšených bytostech, které zmiňoval mimo jiné Eusebios z Kaisareie. Z těchto textů vyvozoval možnost, že mimozemšťané mohli zasáhnout i do vzniku člověka. Taková interpretace však zůstává spekulativní a nemá oporu v moderní genetice ani archeologii.
Tvrzení o návštěvnících mezi současnými lidmi
Von Däniken neomezoval údajné působení mimozemských civilizací pouze na dávnou minulost. Byl přesvědčen, že Země zůstává předmětem jejich pozorování a že část hlášení o UFO může mít kosmický původ. S těmito jevy spojoval také příběhy o únosech lidí a možném zasahování do pozemských událostí.
Při obhajobě této představy se odvolával na izraelského profesora Haima Esheda, který přibližně dvě desetiletí vedl bezpečnostní část izraelského vesmírného programu. Eshed v roce 2020 v rozhovoru pro deník Yediot Aharonot tvrdil, že Spojené státy a Izrael udržují kontakt s takzvanou Galaktickou federací. Anglicky psanou zprávu o jeho vyjádřeních následně zveřejnil list The Jerusalem Post. Pro existenci podobných dohod nebyly zveřejněny ověřitelné důkazy.
Další příběh se týkal údajného tajného paktu uzavřeného po druhé světové válce mezi administrativou amerického prezidenta Harryho S. Trumana a takzvanými šediváky. Tuto teorii zastával také český spisovatel Zdeněk Šmítmajer, vystupující pod jménem Zdeněk Patrick. O utajovaných kontaktech a využívání mimozemských technologií hovořili rovněž někteří účastníci Projektu Odhalení, který založil americký ufolog Steven M. Greer. Ani tato tvrzení nejsou doložena veřejně ověřitelnými materiály.
Von Däniken připomínal také někdejšího kanadského ministra obrany a leteckého inženýra Paula Hellyera. Ten v několika vystoupeních prohlašoval, že návštěvníci z jiných světů mohou žít mezi lidmi. Švýcarský spisovatel jeho postoj shrnoval slovy, že „můžete se s nimi potkat na ulici, aniž byste o tom věděli“. Hellyer zemřel v roce 2021 a jeho výroky zůstaly osobním přesvědčením, nikoli vědecky potvrzenou informací.
Von Däniken završoval své úvahy výkladem náboženských textů, podle něhož byli lidé stvořeni k obrazu bytostí přicházejících z vesmíru. Biblické zmínky o synech nebes a lidských ženách chápal doslovně a spojoval je s biologickým ovlivněním člověka. Svůj pohled vyjádřil větou: „Mimozemšťané nejsou náhodou podobní nám, ale my jsme podobní jim.“
Během života publikoval více než čtyři desítky tištěných a elektronických knih a několik scénářů. Jeho díla byla přeložena do desítek jazyků a prodala se v desítkách milionů výtisků. Hovořil čtyřmi jazyky, navštívil přes padesát zemí a podílel se na založení organizace Archaeology, Astronautics & SETI Research Association, která sdružuje zájemce o archeoastronautiku. V roce 1975 obdržel v Bolívii čestný doktorát.
Erich von Däniken zemřel 10. ledna 2026 ve věku devadesáti let v nemocnici ve švýcarském Unterseenu. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila rodina.
Přestože odborná veřejnost jeho závěry řadila k pseudovědeckým a archeologicky nepodloženým teoriím, jeho knihy výrazně ovlivnily populární kulturu i veřejnou debatu o možnosti mimozemského života. Jeho odkaz tak nespočívá ve vědeckém potvrzení předkládaných hypotéz, ale v mimořádné schopnosti proměnit dávné záhady v celosvětově sledované téma.
Erich Anton Paul von Däniken se narodil 14. dubna 1935 ve švýcarském Zofingenu. V mládí navštěvoval katolickou internátní školu, kde jej při studiu Bible začaly zajímat netradiční výklady starověkých náboženských textů. Vyučil se v gastronomickém oboru, pracoval v hotelnictví a působil také jako vedoucí hotelu v Davosu. Světovou proslulost mu přinesla kniha Vzpomínky na budoucnost, vydaná v roce 1968, v níž rozvinul teorii, že vývoj dávných civilizací mohli ovlivňovat návštěvníci z vesmíru. Následovalo nejméně 40 dalších knih, několik scénářů, dokumentárních pořadů a rozsáhlá přednášková činnost. Jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků a podle různých vydavatelských údajů se jich celosvětově prodalo přes 63 milionů výtisků. Von Däniken hovořil čtyřmi jazyky a při hledání údajných stop dávných astronautů navštívil více než padesát zemí. Spoluzaložil organizaci Archaeology, Astronautics and SETI Research Association, sdružující vědce i laiky se zájmem o archeoastronautiku, a navrhl tematický Mystery Park, který byl otevřen roku 2003 v Interlakenu. Podle jeho biografických materiálů obdržel v roce 1975 čestný doktorát v Bolívii. Přestože odborníci jeho závěry dlouhodobě odmítali jako vědecky nepodložené, výrazně ovlivnil populární kulturu a celosvětový zájem o údajné návštěvy mimozemšťanů. Od roku 1960 byl ženatý s Elisabeth Skaja, s níž měl dceru Cornelii. Erich von Däniken zemřel 10. ledna 2026 v nemocnici ve švýcarském Unterseenu ve věku devadesáti let.
_____________
Použité zdroje: ENIGMA Plus, The Jerusalem Post.
