Článek
Tématu se věnoval Deník.cz, který upozornil na výrazně rostoucí riziko mimořádně vysokých teplot v Evropě. Krizová cvičení už počítají s přesunem školní výuky do tunelů metra, pomocí lidem zasaženým horkem i s rozsáhlými výpadky důležitých služeb.
Následky vln veder jsou na kontinentu patrné už nyní. Vysoké teploty a sucho podporují vznik lesních požárů, zatímco přehřátá obydlí komplikují odpočinek během noci. Dopady přitom nepociťují pouze senioři nebo chronicky nemocní, ale také mladí a zdraví lidé.
Ředitelka Španělského úřadu pro změnu klimatu Elena Pita podle deníku El País varovala, že evropské země musejí počítat i s podstatně závažnějšími scénáři. Dosavadní zkušenosti podle odborníků ukazují, že vlny veder zesilují a objevují se stále častěji.
Teplotní rekordy se přibližují hranici 50 stupňů
Letošní vlny veder přinesly v řadě evropských zemí nové teplotní rekordy. Francouzský klimatolog Christophe Cassou považuje dosažení 50 stupňů Celsia na evropském kontinentu za reálné. Podle jeho vyjádření už není hlavní otázkou, zda taková hodnota nastane, ale kdy bude zaznamenána.
Současný evropský rekord pochází ze srpna 2021. V italských Syrakusách na Sicílii tehdy meteorologové naměřili 48,8 stupně Celsia. Předchozí maximum držela od července 1977 řecká města Atény a Eleusis, kde teplota dosáhla rovných 48 stupňů.
Také Španělsko se už dostalo do těsné blízkosti této hranice. Nejvyšší teplota naměřená v zemi činí 47,6 stupně Celsia a pochází ze srpna 2021. Ve stejném období byl vytvořen také absolutní evropský rekord na Sicílii.
Mluvčí španělské Státní meteorologické agentury AEMET Rubén del Campo připustil, že při některé z budoucích vln veder může teplota ve Španělsku dosáhnout 50 stupňů. Pravděpodobnost takového vývoje zvyšuje rostoucí četnost a intenzita mimořádně teplých období. Vedra zároveň vytvářejí podmínky pro další rozsáhlé požáry. Ve Francii zasáhl oheň několik oblastí včetně okolí Paříže. Expert na předpovídání požárů z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum Jean-Baptiste Filippi upozornil, že do roku 2050 by se mohl zdvojnásobit počet dnů s velmi vysokým rizikem lesních požárů.
Francouzský meteorolog Guillaume Séchet zdůraznil, že globální oteplování automaticky neznamená katastrofický průběh každého léta. Zvyšuje však pravděpodobnost jevů, které byly v minulosti považovány za téměř nemožné. Hranice 50 stupňů je proto podle něj výrazně blíž, než odborníci ještě před několika lety předpokládali.
Paříž a Barcelona prověřují odolnost měst
Paříž se na možnost extrémního horka připravuje už několik let. V roce 2023 uspořádala první krizové cvičení svého druhu na světě zaměřené na situaci, při níž by teplota ve městě překročila 50 stupňů Celsia.
Do simulace se zapojili obyvatelé, pracovníci škol a domovů pro seniory, policisté, hasiči i správci důležitých sítí.
Součástí scénáře byl přesun zranitelných osob do přirozeně chladnějších prostor, například do tunelů a podzemních parkovišť.
Podobný postup plánuje také Barcelona. Simulace padesátistupňového horka je součástí širší městské strategie a uskutečnit by se měla v roce 2030. Úředníci chtějí prověřit připravenost vedení města i obyvatel na mimořádné klimatické podmínky.
Cvičení se má zaměřit na možné výpadky elektřiny, ochranu pracovníků zajišťujících základní služby, problémy s přepravou léků a pomoc nejohroženějším skupinám obyvatel.
Právě fungování infrastruktury a dostupnost zdravotní péče mohou během dlouhotrvajícího horka rozhodovat o rozsahu jeho následků. Evropská města tak postupně přecházejí od obecných varování ke konkrétním přípravám. Dosavadní rekordy, zkušenosti s požáry i klimatické projekce ukazují, že zvládání extrémních teplot bude vyžadovat koordinaci zdravotníků, záchranných složek, správců sítí, úřadů i samotných obyvatel.
______________
Použité zdroje: Deník.cz, Elpais.com
