Nacistické Chebsko bez mýtů: relikvie, dálnice i říšské plány v krajině

Tématu stop Třetí říše na Chebsku se dlouhodobě věnoval také investigativně-historický web badatele.net. Chebsko patří k oblastem, kde se dějiny neodehrávaly jen v archivech, ale přímo v terénu. Krajina zde dodnes nese otisky politických ambicí, vojenských plánů i ideologických představ. Nejde přitom výhradně o nacistické období, ale o mnohem delší historickou kontinuitu moci. Právě prolínání epoch činí Chebsko mimořádně čitelným územím evropských dějin.

Chebsko a Ašsko bylo až do 14. století součástí Římská říše, což zásadně ovlivnilo jeho směřování. Už v raném středověku zde žilo slovanské obyvatelstvo, avšak od 11. století postupně převládla německá populace.

Tento proces nebyl násilný, ale systematický, podporovaný kolonizací a obchodem. Region se stal přirozeným mostem mezi západní Evropou a českým vnitrozemím. Díky tomu měl strategický význam po celá staletí.

Mocenským symbolem této éry se stal Chebský hrad. Na jeho místě vznikla říšská falc, kterou nechal vybudovat císař Friedrich Barbarossa. Falce sloužily jako správní a reprezentační centra říše. Chebská falc byla jediná svého druhu na území dnešního Česka. Už tehdy se zde odehrávala vrcholná politika.

Součástí hradu je výjimečná dvoupodlažní kaple postavená ve štaufském slohu. Kombinuje románské a raně gotické prvky, které nebyly zvoleny náhodně. Spodní patro mělo světskou funkci, horní bylo vyhrazeno sakrálním účelům. Obě úrovně propojuje osmiboký otvor, symbolicky odkazující k číslu osm. Ve středověku bylo spojováno s božským řádem a obnovou.

Cheb je také spojen s legendami o říšském pokladu. Barbarossové spravovali nejcennější relikvie křesťanského světa, včetně tzv. Longinova kopí. Toto kopí mělo podle tradice probodnout bok Ježíše Krista. Jeho přesuny byly vždy bedlivě střeženy a nikdy nebyly veřejně potvrzeny. Přesto se Cheb objevuje v historických souvislostech s jeho možným uložením.

Zájem o tuto relikvii projevovali i novodobí vládci. Napoleon Bonaparte i Adolf Hitler přikládali relikvii silný symbolický význam.

Oba Cheb navštívili a oba věnovali pozornost jeho historickému odkazu. V nacistické ideologii hrály relikvie roli potvrzení mýtu o nadřazenosti říše. Právě zde se historie a ideologie nebezpečně propojily.

Chebský hrad skrývá i archeologická překvapení. Byl vystavěn na místě staršího slovanského pohřebiště. Výzkumy odhalily pohřeb s protivampýrským zásahem, tedy úmyslným poškozením těla. Takové praktiky odrážely středověký strach z návratu mrtvých. Nález dokládá kontinuitu lidských obav napříč staletími.

Po roce 1938 se Chebsko stalo součástí Sudet a tím i Třetí říše. Region byl vnímán jako klíčový prostor pro obranu i propagandu. Nacisté zde plánovali rozsáhlé infrastrukturní projekty. Nešlo jen o vojenské cíle, ale o přetvoření krajiny podle ideologických představ. Chebsko mělo být výkladní skříní říšské moci.

Nejviditelnější stopou je plánovaná říšská dálnice. Měla propojit vnitrozemí Německa s nově připojenými územími. Stavba byla zahájena s velkým nasazením techniky i pracovní síly. Dodnes jsou v krajině patrné náspy, zářezy a nedokončené mosty. Tyto fragmenty jsou tichým svědectvím megalomanských plánů.

Dálnice nebyla jediným projektem. Vznikaly návrhy na rozhledny, rekreační areály i reprezentativní stavby. Některé projekty zůstaly pouze na papíře, jiné byly rozestavěny a opuštěny. Jejich účelem bylo demonstrovat nadvládu nad krajinou. Historický kontext regionu přitom nebyl brán v potaz.

Chebsko je poseto i menšími hrady a pevnostmi. Patří k nim Wildštejn ve Skalné, typický ministeriální hrad. Sloužil jako správní a obranný bod. Kromě doložené historie se k němu váže legenda o bílé paní. Zajímavé je, že svědectví o jejím zjevení sahají až do 20. století.

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva. Region ztratil historickou kontinuitu a mnohé stavby chátraly. Některé nacistické objekty byly záměrně opuštěny. Krajina tak uchovala stopy bez vysvětlení. Paměť místa se stala fragmentární.

V posledních letech se situace mění. Historici a badatelé mapují dochované pozůstatky. Důraz je kladen na fakta, nikoli senzace. Chebsko se tak stává otevřenou učebnicí dějin. Každý objekt má své místo v širším kontextu.

Chebsko není jen okrajovou oblastí republiky. Je to prostor, kde se střetávaly říše, ideologie i lidské osudy. Od středověkých císařů po nacistické plánovače. Právě tato vrstvená historie dává regionu jeho sílu. A také důvod, proč si zaslouží pozornost.

_____________________________

Použité zdroje: badatele.net, hrad-cheb.cz

(Pozn. autora: Text vychází z autorských zjištění a informací, dále z vlastního zpracování a veřejně dostupných zdrojů, zejména z materiálu publikovaného na webu badatele.net viz: https://badatele.net/treti-rise-na-chebsku-obrazem-zbytky-dalnice-rozhledna-i-nepostavene-projekty/ ) *