Článek
Firemní porady přes video jsou jako rande naslepo. Nikdy nevíš, jestli se druhá strana připojí, jestli bude slyšet, a jestli se neobjeví dítě, pes nebo jiný zaměstnanec rodiny. Já dneska chtěl být profesionál. Vzal jsem si košili, čaj, nasadil výraz „mám všechno pod kontrolou“. Pak se mě šéf zeptal: „Proč jsi v koupelně?“
Nebyl jsem v koupelně. Byl jsem v ložnici, ale zapomněl jsem, že za mnou visí ručník s motivem plameňáka a na posteli leží moje spodní prádlo. Šéf mlčel. Kolegové mlčeli. Jen někdo udělal screenshot, což poznáš podle toho jemného zvuku cvak. Dneska jsem slavný. Ne na LinkedInu, ale určitě v několika soukromých chatech.
Když jsem se nakonec dostal ke slovu, mikrofon nefungoval. Když jsem ho zapnul, zapomněl jsem ztlumit YouTube v pozadí.
Takže zatímco jsem vysvětloval obchodní strategii, z repráků mi hrál recept na dýňovou polévku. Byla to symfonie profesionality.
Na konci porady mi šéf poděkoval. Ale ten výraz ve tváři… Ten říkal: „Díky. A už nikdy se nepřipojuj.“
____________________
Použité zdroje:
Tento článek/glosa je autorskou fikcí. Nevychází z žádných převzatých nebo faktických zdrojů. Vznikl jako humoristická glosa ze života. *