Článek
Výchozím bodem tohoto článku je videoreportáž Kluků z Prahy „Stydím se za svého primátora a co to sakra slíbil?“, v níž slavný youtuber Janek Rubeš prochází předvolební výroky a veřejné závazky spojené s Bohuslavem Svobodou a současným vedením hlavního města. Internet v metru, delší provoz podzemní dráhy, pražské ostrovy, pítka, Radeckého pomník, okruhy, Staroměstská tržnice, dostupné bydlení i bezpečnost: dohromady vzniká inventura, při níž už nestačí vzpomínat, co kdo říkal. Rozhodující je, kdy projekt vznikl, kdo jej připravoval a co z něj v srpnu 2026 skutečně stojí.
Nejdříve je třeba odstranit jednu možnou záměnu úplně. Pražským primátorem je Bohuslav Svoboda z ODS, nikoli bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Svoboda byl do čela metropole zvolen 16. února 2023 a ve funkci vystřídal Zdeňka Hřiba, jak přesně zaznamenala Česká televize v reportáži z ustavujícího jednání pražského zastupitelstva. Svoboda přitom Prahu vedl už jednou, mezi lety 2010 a 2013.
Druhá hranice je ještě důležitější. Nesplněný politický slib není automaticky lež a dokončená stavba během Svobodova mandátu není automaticky jeho zásluhou. Chceme-li používat investigativní metr, musíme oddělit osobní Svobodovy výroky, volební program koalice SPOLU, závazky celé současné magistrátní koalice a projekty zděděné po Hřibově vedení či po ještě starších radách. Jinak bychom místo kontroly politiků vyráběli jen další politickou reklamu – tentokrát obráceným směrem.
Svoboda byl lídrem vítězné koalice, Praha ale na jeho vládu čekala měsíce
Do komunálních voleb v září 2022 šel Bohuslav Svoboda jako kandidát na primátora a lídr koalice SPOLU tvořené ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Koalice volby v hlavním městě vyhrála a ve svém programu stavěla mezi hlavní priority dopravu, dostupnost bydlení, hospodaření a digitalizaci. Svobodovu pozici před volbami zachytila také předvolební debata České televize o pražské dopravě, kde vystupoval přímo jako lídr SPOLU a kandidát na primátora.
Vítěz voleb však město nezačal řídit druhý den. Povolební vyjednávání trvalo téměř pět měsíců a teprve 16. února 2023 vznikla rada složená ze SPOLU, Pirátů a STAN. ČT24 při Svobodově volbě zaznamenala, že pro něj hlasovalo padesát z pětašedesáti zastupitelů a že ve funkci přímo nahradil Zdeňka Hřiba.
To je pro kontrolu slibů podstatné. Projekty dokončené na začátku Svobodova druhého primátorského období mohly být připravovány a stavěny celé roky před jeho nástupem. Praha není firma, v níž nový ředitel 17. února přepíše na sebe všechny rozestavěné mosty, kabely a investice.
Zároveň ale nelze Svobodu zbavit politické odpovědnosti za současný magistrát. Primátor je nejvýraznější představitel města a lídr koalice, která volby vyhrála. Korektní otázka proto nezní pouze „co postavil Svoboda“, nýbrž také „co slibovalo uskupení vedené Svobodou, co převzala jeho rada a kam se tyto závazky během volebního období posunuly“.
Internet v metru je hotový. Jenže byl hotový už před Svobodou
Jedním z nejsilnějších bodů reportáže Kluků z Prahy je mobilní internet v metru. Na výsledku není co zpochybňovat: cestující mohou využívat vysokorychlostní mobilní připojení prakticky v celé síti. Problém nastane teprve ve chvíli, kdy se tento výsledek vloží mezi úspěchy spojené se současnou Svobodovou érou.
Kompletní pokrytí pražského metra sítí LTE bylo slavnostně dokončeno 22. prosince 2021. Posledním připojeným úsekem byla trasa mezi Rajskou zahradou a Černým Mostem a samotné práce na projektu začaly už v roce 2015. Přesné datum i celou časovou osu zachycuje dobová zpráva o dokončení vysokorychlostního signálu v pražském metru.
Na magistrátu tehdy vládl primátor Zdeněk Hřib a dopravu měl v gesci jeho náměstek Adam Scheinherr. Projekt byl navíc založen na spolupráci dopravního podniku, mobilních operátorů a CETINu. Svoboda se stal primátorem znovu až o více než rok později.
Tady tedy kalendář nepřipouští mnoho prostoru k politické interpretaci.
Pokud by někdo kompletní internet v metru představoval jako výsledek současného Svobodova vedení, bylo by takové tvrzení věcně zavádějící. Praha signál má, ale zásadní práce i dokončení projektu patří do předchozího volebního období.
Metro o hodinu déle zůstává úplně jiným příběhem
Ve videu následuje další konkrétní dopravní téma: prodloužení provozu metra přibližně o hodinu. Tady se historie s internetem neopakuje. Trvalé posunutí každodenního běžného provozu o další hodinu se standardní součástí pražské MHD nestalo.
Praha přitom s provozní dobou metra v minulosti opakovaně hýbala.
Když se v roce 2021 po pandemických omezeních obnovoval běžný jízdní řád, Český rozhlas informoval o návratu posledních vlaků přibližně k půlnoci. Metro tak znovu začalo fungovat v rozsahu, na který byli cestující před epidemickými restrikcemi zvyklí.
Ještě v roce 2026 funguje pražské metro v noci podle stejného základního principu a po jeho skončení přebírají dopravu zejména noční tramvaje a autobusy. Během mimořádných situací, významných akcí nebo zvláštních režimů lze provoz měnit, to však není totéž jako slíbené systémové prodloužení každý den.
Pokud tedy hodnotíme konkrétní závazek na prodloužení běžného provozu metra, výsledek je podstatně jednodušší než u složité stavby tunelu: v požadované podobě splněn není. Důvod může být ekonomický, provozní nebo technický, ale cestujícího zajímajícího se o výsledek nemusí zajímat politická omluvenka. Buď metro běžně jezdí o hodinu déle, nebo ne.
Radecký se skutečně vrací. Teprve ale z papíru do reality
Případ pomníku maršála Josefa Václava Radeckého ukazuje, proč nemá smysl všechny body videa označit jedním slovem za nesplněné. V červnu 2026 pražské zastupitelstvo skutečně rozhodlo, že se má Radeckého pomník po více než století vrátit na Malostranské náměstí.
Rozhodnutí podrobně popsala červencová reportáž Českého rozhlasu o návratu více než deset tun těžkého sousoší. Originál je uložen ve sbírkách Národního muzea a město musí vyřešit jeho zapůjčení, technické podmínky i samotné nové umístění.
Nelze tedy říci, že v tomto bodě Praha neudělala nic. Politické rozhodnutí existuje a projekt se posunul do reálné přípravy. Stejně nepřesné by však bylo napsat, že je slib jednoduše dokončený – samotný pomník na Malostranském náměstí v srpnu 2026 ještě nestojí.
Tohle je přesně typ závazku, u něhož má novinářská kontrola používat kategorii rozpracováno. Černobílá tabulka splněno–nesplněno zde realitu zjednodušuje. Radecký už není jen předvolební věta, ale k definitivnímu výsledku má projekt stále kus cesty.
Staroměstská tržnice ožila. Levné byty ale ukazují mnohem složitější dědictví
Také Staroměstská tržnice má dnes reálné využití. Od 1. října 2025 v historické budově funguje Signal Space, stálý prostor zaměřený na digitální umění. Jeho otevření přímo před zahájením provozu popsala reportáž Českého rozhlasu ze Staroměstské tržnice.
Záleží však na formulaci původního slibu. Pokud zněl na znovuoživení dlouho problematicky využívaného objektu, pak se něco hmatatelného skutečně stalo. Jestli měl Pražan očekávat obnovení klasické městské tržnice, současná galerie digitálního umění je jiný koncept. Investigativní kontrola musí posuzovat původní slova, nikoli dodatečně upravovat jejich význam podle hotového výsledku.
Ještě opatrnější musíme být u hesla o bytech až o třicet procent levnějších. Projekt dostupného družstevního bydlení v Radlické nebyl původně Svobodovým projektem zahájeným po jeho návratu do funkce. Město jej připravovalo už během předchozího volebního období a zastupitelstvo jej schválilo 16. června 2022, několik měsíců před komunálními volbami. Tehdejší plán počítal až s 266 byty a skutečně pracoval s představou ceny až zhruba o třetinu nižší proti trhu; jeho původní podobu dokumentuje konkrétní materiál Prahy k projektu Radlická z roku 2022.
Jenže zakázka následně narazila. Do lhůty 30. června 2023 nepřišla žádná nabídka a město muselo řízení zrušit; následně oznámilo přepracování konceptu. Tuto chronologii popisuje samostatná zpráva o zrušení a přepracování projektu Radlická. Hovořit proto obecně o „bytech o třicet procent levněji“ jako o jednoduše splněném Svobodově slibu by ignorovalo jak původ projektu, tak jeho skutečný osud.
Tři okruhy zněly velkolepě už před volbami
Téma okruhů je možná nejlepší ukázkou rozdílu mezi velkou politickou vizí a jedním volebním obdobím. Bohuslav Svoboda o nich před volbami roku 2022 skutečně mluvil mimořádně ambiciózně. V předvolebním rozhovoru, který se přímo ptal na jeho slib „tří okruhů“, Svoboda připustil, že tři okruhy „jsou i nejsou nadsázka“ a argumentoval zkušeností dalších evropských metropolí.
Co se od té doby skutečně změnilo? Jihovýchodní úsek Pražského okruhu D0 mezi Běchovicemi a dálnicí D1 se začal stavět v prosinci 2024 a podle současného harmonogramu má řidičům začít sloužit v roce 2027. Zahájení stavby a termín zprovoznění zachytila další reportáž Českého rozhlasu přímo z rozjezdu prací mezi Běchovicemi a D1.
Je tu však zásadní rozdíl v odpovědnosti: investorem Pražského okruhu je stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, nikoli pražský primátor. Magistrát může tlačit na přípravu, koordinovat územní záležitosti nebo politicky vyjednávat, nemůže si ale státní dálniční okruh jednoduše připsat jako vlastní stavbu.
Městský okruh je oproti tomu stále především velkým projektem v přípravě. Praha řeší dokumentaci a povolování jeho východní části a sama počítá s tím, že případné zahájení hlavní realizace přijde až kolem roku 2030. Představa dvou či tří hotových okruhů proto během současného Svobodova mandátu realitou není. Přesnější verdikt zní: část dopravního systému se skutečně posunula, ale předvolební obraz tří okruhů zůstává dlouhodobou vizí, nikoli výsledkem tohoto volebního období.
Pítka, ostrovy a bezpečnost ukazují problém vágních slibů
U pítek je situace méně dramatická, ale velmi názorná. Praha v červenci 2026 spustila interaktivní mapu takzvaných oáz chladu, která zahrnuje pítka s pitnou vodou, mlžítka, fontány, studánky a další místa vhodná k osvěžení. Podobu projektu popsala červencová reportáž iROZHLAS o pražských pítkách a mapě míst k ochlazení. Pítka tedy v Praze existují a jejich dostupnost se zlepšuje, samotná existence mapy ale ještě nedokazuje splnění jakéhokoli konkrétního počtu nových pítek slíbeného v kampani.
Podobně opatrně je potřeba hodnotit „zpřístupnění pražských ostrovů“. Významný konkrétní krok skutečně přišel 28. července 2023 otevřením Štvanické lávky mezi Karlínem a Holešovicemi s přístupem na samotnou Štvanici. Jak ale ukazuje reportáž Českého rozhlasu z otevření lávky, její stavba začala už v lednu 2022, tedy za Hřibova vedení. Svobodova rada byla u dokončení, projekt však nevznikl až s jejím nástupem.
U hesel, která reportáž připomíná kolem Patočkovy ulice, opuštěných domů nebo Svobodova vztahu k prezentaci na sociálních sítích, je potřeba být ještě zdrženlivější. Bez přesného původního znění, měřitelného termínu a jednoznačně popsaného výsledku by bylo nepoctivé vyrobit kategorický verdikt.
Právě vágní formulace patří k nejslabším místům politických programů: znějí dobře před volbami, ale po čtyřech letech se velmi obtížně dokazují i vyvracejí.
Ani téma bezpečnosti nelze hodnotit jen dojmem z ulice.
Oficiální policejní údaje za rok 2025 ukazují, že Praha zaznamenala 34 853 trestných činů, meziročně o 9,3 procenta méně, což byl nejnižší počet za patnáct let. Tato čísla shrnuje konkrétní vyhodnocení pražské kriminality za rok 2025. Přičítat pokles automaticky primátorovi by však bylo stejně nepřesné jako tvrdit bez dat, že se Praha za jeho vlády stala nebezpečnější. Bezpečnost ovlivňuje policie, justice, sociální situace, turistický ruch i mnoho dalších faktorů.
Když slova nesedí s kalendářem, problémem už není jen nesplněný slib
Nejpřísnější závěr z kontroly tedy není, že Bohuslav Svoboda nesplnil vůbec nic. Takový text by byl nepravdivý. Některé projekty se posunuly, u dalších současná rada skutečně dotáhla konkrétní rozhodnutí a některá data – například vývoj kriminality – dokonce odporují jednoduchému obrazu rozpadající se Prahy.
Jenže stejně neobhajitelné by bylo vystavit primátorovi vysvědčení plné zelených fajfek za projekty, které byly hotové před jeho nástupem nebo se rozběhly za předchozího vedení. Internet v metru byl dokončen v prosinci 2021. Projekt Štvanické lávky se stavěl od ledna 2022. Družstevní bydlení v Radlické bylo schváleno v červnu 2022. Kalendář není politický soupeř a nedá se přesvědčit tiskovou konferencí.
A právě tady se dostáváme k nepříjemné otázce lhaní. Z rozporu mezi politickým tvrzením a realitou lze prokázat nepravdivost nebo zavádějící prezentaci; samotný úmysl lhát už vyžaduje důkaz, že politik pravdu znal a vědomě ji překroutil. Takový důkaz nemáme právo nahradit rozhořčením. Máme však plné právo požadovat, aby primátor nepřebíral zásluhy minulých rad, nerozpouštěl konkrétní závazky v neurčitých vizích a nazýval rozpracovaný projekt rozpracovaným projektem.
Proto může být věta „stydím se za svého primátora“ legitimním občanským soudem, nikoli ovšem náhradou za fakta. Praha nepotřebuje další kampaň, ve které se minulost přepíše podle toho, kdo právě sedí v primátorském křesle. Potřebuje veřejnou paměť, která si pamatuje data, jména a skutečné autory rozhodnutí. Protože politikovi lze odpustit projekt, který se kvůli objektivním překážkám opozdí. Mnohem hůř se odpouští okamžik, kdy už občan neví, zda poslouchá zprávu o skutečném výsledku, nebo jen nový příběh o staré zásluze. A právě tehdy nezačíná Praha ztrácet další rok či jednu stavbu – začíná ztrácet důvěru.
