Článek
O tom, jaké sladké zítřky nás pod taktovkou nového kabinetu Andreje Babiše čekají, podrobně informoval server Novinky.cz. Právě z jejich analýzy vládních slibů vyplývá, že nás čeká éra takové prosperity, že si možná budeme muset pořídit i větší peněženky.
A přiznejme si, že sledovat nastupující tým „zachránců národa“, jak s úsměvem rozdává miliardy z děravé kapsy, je pro každého milovníka politické satiry zážitek srovnatelný s návštěvou prvotřídního cirkusu.
Proud levnější než voda a slevy pro každého, kdo udrží tužku
Prvním chodem na vládním menu je levnější elektřina. Alena Schillerová, která se do čela financí vrací s energií jaderného reaktoru, slibuje domácnostem desetiprocentní úlevu. Recept je geniálně prostý: stát za nás zaplatí poplatky za obnovitelné zdroje. Těch 17 miliard korun se v rozpočtu prý někde „najde“ – pravděpodobně mezi polštáři v kanceláři ministryně. Podle analytiků sice budeme mít levnější svícení, ale zato nás čeká „dekarbonizační tornádo“ z Unie, které nám ty ušetřené pětikoruny spolehlivě vyfoukne z dlaně dřív, než si stihneme rozsvítit v předsíni.
Daně budeme snižovat, i kdyby na chleba a EET nebylo
Vláda složená z hnutí ANO, Motoristů a SPD se dušuje, že daně nezvedne ani o milimetr. Naopak, vrací se staré dobré časy. Opět se dočkáme školkovného, slev na nepracující manželky bez ohledu na věk dětí a radost zaplesá i v srdci pracujícího studenta. Aby toho nebylo málo, firemní daně klesnou z 21 na 19 procent.
Tento šedesátimiliardový výpadek hodlá kabinet zalátat zázračným návratem EET 2.0 od roku 2027.
Budeme tedy žít dva roky na dluh a doufat, že nás pak spasí digitální účtenky a potírání šedé ekonomiky, kterou vláda hodlá vymýtit s vervou, s jakou se dříve slibovaly dálnice.
Cesta do ráje dlážděná miliardami, které nikdo neviděl
Kromě daňových dárků se chystá i zrušení rozhlasových a televizních poplatků či levnější jízdné pro seniory a studenty.
Vládní matematika je neúprosná: pokud všem ubereme na povinnostech a přidáme na výhodách, musí to zákonitě skončit blahobytem.
Expremiér Jiří Rusnok sice krotí nadšení s tím, že se vláda zbytečně zbavuje desítek miliard a v energetice zázraky na počkání neexistují, ale kdo by poslouchal skeptiky, když se podává pečené holuby přímo do úst.
Nezbývá než doufat, že až nám ty slibované tisíce v peněženkách skutečně přistanou, bude si za ně ještě možné koupit alespoň ten pověstný bochník chleba.
Investice do dálnic a zázraky na počkání jako národní sport
Pokud byste snad měli pocit, že se stát pod tíhou těchto dárků finančně zhroutí, nezoufejte – ministr dopravy Karel Havlíček má plán. Hodlá totiž dál sázet na masivní investice do infrastruktury, které mají být motorem naší ekonomiky, i kdybychom si na ně měli půjčit u samotného čerta.
Strategie je jasná: postavit dálnice tak rychle, aby po nich investoři přitekli dřív, než nám banky stihnou obstavit účty. Je to fascinující ekonomický model, kde se deficit rozpočtu nebere jako problém, ale jako důkaz odvahy a vizionářství, nad kterým by i nejeden baroun Prášil uznale pokýval hlavou.
Zatímco se tedy budeme opájet představou levnějšího proudu a radostně mávat zrušenou složenkou za televizi, realita nás nejspíš dožene u pokladen, které žádnou státní slevu neznají. Celá tato vládní symfonie na téma „všem dáme a nikde nevezmeme“ připomíná večírek, na kterém hostitel velkoryse objednává nejdražší šampaňské, zatímco nenápadně pošilhává po únikové cestě přes kuchyň.
Nezbývá než doufat, že ten závěrečný účet, který po této velkolepé jízdě zákonitě přijde, nebude psán v jazyce, kterému běžný smrtelník s prázdnou kapsou už nebude rozumět.
___________________
Použité zdroje: Novinky.cz
