Zmizelý Kristus za 450 milionů: Rekord, spory i tajná jachta

Tématu obrazu Salvator Mundi se v uplynulých letech detailně věnovaly seriózní zpravodajské weby jako ČT24, iRozhlas a iDNES.cz, jejichž zjištění a ověřené informace tvoří základ tohoto textu. Investigativní rekonstrukce příběhu vychází z dostupných archivních dat, aukčních záznamů i vyjádření odborníků na renesanční malbu.

Když se v listopadu 2017 v newyorské aukční síni Christie’s zvedla poslední nabídka, svět umění oněměl. Obraz Salvator Mundi, připisovaný Leonardu da Vincimu, se prodal za 450,3 milionu dolarů, což z něj učinilo nejdražší dílo kdy vydražené v aukci. Malba zachycuje Krista se zdviženou pravicí v gestu požehnání a s křišťálovou koulí v levé ruce. Vznikla kolem roku 1500 a dlouhá staletí byla považována za ztracenou. Právě kombinace vzácnosti, jména Leonarda a dramatického příběhu vystřelila cenu do astronomických výšin.

Historie obrazu připomíná detektivní román. V 17. století byl součástí francouzských a anglických královských sbírek, poté však zmizel z veřejného povědomí. Znovu se objevil až v 19. století v Británii a v roce 1958 byl na londýnské aukci prodán za pouhých 45 liber. Tehdy byl veden jako práce žáka z Leonardovy dílny a nikdo netušil, že by mohl jít o originál.

Zlom nastal v roce 2005, kdy se obraz objevil na regionální aukci ve Spojených státech jako přemalované a poškozené dílo bez větší hodnoty.

Obchodník Alexander Parish ho zakoupil a svěřil restaurátorce Dianne Dwyer Modestini.

Během restaurování byly pod vrstvami přemaleb odhaleny detaily, které naznačovaly mistrovský původ. Klíčovým argumentem se stal takzvaný „dvojitý palec“ na Kristově ruce, interpretovaný jako autorská korekce typická pro Leonarda. Postupně se začalo mluvit o možném návratu ztraceného díla renesančního génia.

Autorství však dodnes vyvolává ostré debaty. Část odborníků tvrdí, že Leonardo da Vinci se na obraze podílel jen částečně a některé partie mohli dokončit jeho žáci. Jiné analýzy poukazují na podkresby a malířské detaily odpovídající jeho stylu. Existují dokonce počítačové rozbory, podle nichž hlava a horní část obrazu odpovídají Leonardově rukopisu, zatímco ruka a rameno mohly vzniknout v dílně. Navzdory nejednotnosti mezi experty obraz nese Leonardovo jméno a právě to je klíčové. Leonardo vytvořil jen několik desítek obrazů a většinu z nich vlastní světová muzea. Dílo spojované s jeho jménem, které by bylo dostupné soukromému sběrateli, představuje extrémní raritu. V prostředí globálního trhu s uměním tak vznikla dokonalá bouře: omezená nabídka, silný příběh a prestiž největšího renesančního jména.

Po rekordní dražbě obraz zmizel z očí veřejnosti. Krátce se objevily informace, že bude vystaven v Louvre Abu Dhabi, avšak plánovaná prezentace byla odložena na neurčito. Podle řady médií je vlastníkem saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán a obraz se měl nacházet na jeho luxusní jachtě. Jiné zdroje uvádějí, že může být uložen ve Švýcarsku.

Faktem zůstává, že od roku 2017 nebyl obraz veřejně vystaven. Tato absence jen posiluje jeho auru nedostupnosti a výjimečnosti. V kombinaci s rekordní cenou a přetrvávajícími pochybnostmi o autorství se z Salvator Mundi stal nejen obchodní fenomén, ale i symbol toho, jak daleko může trh s uměním zajít. Nejde jen o obraz Krista s křišťálovou koulí. Jde o příběh, který propojuje renesanci, miliardáře a globální mocenské elity – a který dodnes zůstává zahalený tajemstvím.

Mimo veřejný zájem zůstává také širší právní a geopolitické pozadí celého obchodu. Prodej Salvator Mundi totiž nebyl jen triumfem aukční síně Christie’s, ale i součástí vleklého sporu mezi ruským oligarchou Dmitrijem Rybolovlevem a švýcarským obchodníkem Yvesem Bouvierem. Rybolovlev obvinil Bouviera, že mu obraz prodal s obrovskou přirážkou oproti nákupní ceně. Tvrdil, že zaplatil 127,5 milionu dolarů, zatímco Bouvier jej měl pořídit výrazně levněji. Spor se řešil u soudů v několika zemích a stal se jedním z největších právních konfliktů na trhu s uměním. Ukázal, jak neprůhledné mohou být transakce v nejvyšších patrech globálního sběratelství. Provize, neveřejné dohody a daňové optimalizace jsou v tomto segmentu běžnou praxí.

Veřejnost přitom většinou vidí jen konečné aukční číslo. Samotná cesta obrazu mezi privátními sběrateli zůstává často zahalena smluvní mlčenlivostí. Případ Salvator Mundi tak otevřel otázku, zda je trh s uměním skutečně transparentní, nebo funguje jako uzavřený klub pro nejbohatší hráče planety.

Další rovinu představuje politický rozměr vlastnictví obrazu. Pokud je skutečně v držení saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, nejde pouze o sběratelskou vášeň. Saúdská Arábie v posledních letech systematicky investuje do kulturní diplomacie a budování mezinárodní prestiže. Projekt Louvre Abu Dhabi je součástí širší strategie, jak zemi prezentovat jako moderní kulturní centrum. Vystavení nejdražšího obrazu světa by bylo silným symbolickým gestem. Odložení plánované prezentace však vyvolalo spekulace, zda se kolem díla nevedou interní politické debaty. Některé zahraniční analýzy upozorňují, že obraz Krista může být v konzervativním prostředí citlivým tématem. Jiné zdroje poukazují spíše na pokračující pochybnosti o autorství, které by mohly ohrozit prestiž plánované expozice. V uměleckém světě totiž reputace rozhoduje o všem. Pokud by se konsenzus odborníků výrazně posunul proti plnému připsání Leonardovi, hodnota díla by mohla utrpět. Zatím se tak nestalo, ale absence veřejné prezentace udržuje napětí. K obrazu se navíc váže otázka pojištění a bezpečnosti, protože pojistná částka by musela odpovídat rekordní ceně. To z něj činí jeden z nejrizikovějších exponátů planety. Veřejnost přitom stále nemá možnost ověřit jeho aktuální stav. Poslední detailní snímky pocházejí z období před aukcí v roce 2017.

Specifickou kapitolou je také rozsah restaurátorských zásahů, který nebyl v době dražby běžně diskutován mimo odborné kruhy. Někteří historici umění upozorňují, že podíl novodobých retuší je u díla značný. To samo o sobě neznamená falzifikát, ale komplikuje hodnocení autenticity. Právě tato kombinace právních sporů, geopolitiky a odborných debat činí z Salvator Mundi nejen nejdražší obraz světa, ale i jeden z nejkontroverznějších.

Příběh Salvator Mundi dnes přesahuje rámec dějin umění. Z kdysi podceňovaného plátna, prodaného za cenu lepší večeře, se stal symbol trhu, kde se mísí prestiž, politika i obrovské kapitály. Rekordních 450,3 milionu dolarů není jen astronomická částka, ale i zrcadlo světa, v němž rozhoduje jméno, příběh a vzácnost. Spor o autorství přitom zůstává otevřený a absence veřejné prezentace obrazu jen posiluje jeho mýtus. Každá další spekulace o místě uložení, každé nové odborné stanovisko i každý soudní dokument z minulých sporů přidávají další vrstvu napětí. Leonardo da Vinci tak zůstává nejen symbolem renesanční geniality, ale i nástrojem moderního globálního obchodu.

Salvator Mundi dnes není jen obrazem Krista s křišťálovou koulí. Je to případová studie o tom, jak funguje moc, reputace a kapitál v nejvyšších patrech světové elity. A dokud se znovu neobjeví před zraky veřejnosti, bude kolem něj viset otázka, která je možná cennější než samotné plátno: zaplatil svět za génia, nebo za příběh, který chtěl věřit?

________________

Použité zdroje: ČT24, iRozhlas, iDNES.cz,

(Poznámka autora: mimo uvedené on-line zdroje byly informace čerpány také z knižních děl a publikací, kterými byly:)