Článek
Vlastivěda
I. Obsah předmětu
4. ROČNÍK
(Obsah učiva zpracován na 2 vyučovací hodiny týdně)
Přehled tematických celků
1. Česká a Slovenská Federativní Republika
2. Česká republika
3. Slovenská republika
4. Shrnutí
Obsah tematických celků
1. Česká a Slovenská Federativní Republika
Nad mapou ČSFR
Území naší republiky a jeho zobrazení na mapě. Nástěnná a příruční mapa. Místní oblast na mapě. Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko. Vysvětlivky mapy, světové strany na mapě, grafické měřítko mapy. Význam výškopisných barev. S kterými státy sousedí ČSFR.
Naše vlast – náš domov
Vlast – území, příroda, lidé a výsledky jejich činnosti od dávné minulosti do současnosti. Naše vlast – ČSFR. Státní symboly.
Měření času – rok, století, tisíciletí. Současný letopočet, časová přímka 0 – 2000 let.
2. Česká republika
Praha
Poloha Prahy. Velkoměsto. Dnešní život v Praze – práce, bydlení, odpočinek; městská hromadná doprava, příklady pražského průmyslu, školy, kulturní a sportovní zařízení. Pražský hrad, Karlova univerzita, Národní divadlo.
Praha jako hlavní město ČR a ČSFR.
Praha minulosti. Vznik Prahy – sídlo vládnoucích knížat, později králů a prezidentů. Nejstarší pražské čtvrti. Stavební památky různých období. 28. 10. 1918 – vyhlášení ČSR.
Střední Čechy
Rekreační oblasti pro obyvatele Prahy: dolní tok Sázavy; Slapská nádrž na Vltavě; dolní tok Berounky, Karlštejn, Koněpruské jeskyně. Kladno, Lidice, Lány. T. G. Masaryk – 1. prezident ČSR. Sjednocovací úsilí panovníků kmene Čechů – vznik českého jazyka, národa, státu.
Rovinaté Polabí
Příroda úrodné nížiny, její přeměna člověkem – zemědělství, ovocnářství. Staleté tradice a dnešní zemědělství. Labe jako dopravní cesta – plavba po Labi. Významná města na Labi. Symbol Polabí a české země – Říp – historické pověsti o vzniku vlasti.
Severovýchodní Čechy
Hornatina Krkonoše. Podnebí, příroda a její využívání a ochrana. KRNAP. Příklady vlivu životních podmínek na život lidí, textilní výroba dříve a dnes.
Severní a severozápadní Čechy
Český ráj, skalní města. Jizerské hory. Liberecko. Výroba skla dříve a dnes. České středohoří, Krušné hory. Německé osídlení v minulosti. Těžba uhlí v podkrušnohorských pánvích. Negativní důsledky hospodářské činnosti člověka.
Západní Čechy
Řeka Ohře. Minerální prameny, lázně. Karlovy Vary. Plzeňsko – příklad průmyslové oblasti. Chodsko. Chodové – strážci zemských hranic, boj za zachování práv.
Jižní Čechy a střední Povltaví
Šumava, řeka Vltava, přehrady a vodní nádrže. Jihočeské rybníky – kladný příklad přeměny krajiny člověkem. Dnešní rybníkářství. České Budějovice – příklad města založeného králem v zemědělské krajině. Tábor – husitské hnutí.
Českomoravská vrchovina
Území, které leží v Čechách i na Moravě. Přírodní podmínky vrchoviny a jejich vliv na zaměstnání a obživu lidí – kameníci, dřevaři, hrnčíři. Období fašistické okupace 1939 – 1945, boj za svobodu. Partyzánské oblasti, jejich bojovníci a oběti.
Severní Morava a Slezsko
Hornatina Hrubý a Nízký Jeseník, pěstování lesa, zpracování dřeva. Ostravsko. Hlubinná těžba uhlí, železárny. Obyvatelé polské národnosti. Moravskoslezské Beskydy, Valašsko. Haná.
Jižní a jihovýchodní Morava
Brno – průmyslové velkoměsto. Moravský kras. Řeka Dyje a Morava, úrodná zemědělská krajina. Srovnání s Polabím. Slovácko. Velkomoravská říše – první společný států Čechů a Slováků. Vliv křesťanství na rozvoj kultury a vzdělanosti. J. A. Komenský.
Náměty k podrobnějšímu seznámení s místní oblastí
Obec školy (bydliště) a její širší okolí na mapě České republiky. Přírodní podmínky oblasti – povrch, vodní toky, rybníky, lesnatost krajiny apod. Příklady narušení, ochrany a tvorby životního prostředí. Chráněná území přírody.
Silniční a železniční síť, obce a města, nejbližší okresní město, kulturně historické památky. Obyvatelstvo.
Významné události v dějinách oblasti, významné osobnosti. Vycházky.
3. Slovenská republika
(…)
4. Shrnutí
Přehled regionů podle mapy a obrazového materiálu.
Přehled historických událostí podle časové přímky.
II. Metodická doporučení
Vlastivěda je integrovaný předmět, vedoucí k poznávání ČSFR – jejího území, přírody, kultury, historie, života lidí a výsledků jejich práce. Na poznávání domova navazuje poznávání celé vlasti, vytváří se základní obraz současnosti i minulosti našeho státu.
První tematický celek tvoří nezbytný úvod, který je základem pro učení o vlasti. Žáci získávají základní poznatky o mapě ČSFR a naučí se z ní čerpat informace. Seznámí se s pojmem vlast (určité území – vesnice, město, kraj, země se souborem přírodních prvků a výsledků činnosti lidí od dávné minulosti do současnosti, kde jsme se narodili, kde žijeme). Naše vlast ČSFR je žákům prezentována jako území, ve kterém žijí dva blízké národy, Češi a Slováci, spolu s příslušníky národnostních menšin. Žákům se upřesní představa o státních symbolech (vlajka, státní znaky, hymna), o podstatě, smyslu a charakteru jejich užívání.
V přístupné formě se doporučuje žákům zdůraznit důležitost poznávání minulosti pro přítomnost i budoucnost (využití zkušeností ze spolužití a chování lidí a ze zdokonalován výroby). Představa měření času v dějinách lidské společnosti konkretizujeme na časové přímce s počátkem od některé významné události (náš jednotný letopočet od narození Krista). Doporučujeme žákům představit jednotnou časovou přímku v rozsahu 0 = počátek letopočtu do roku 2000 s uvedením těchto význačných dat z dějin naší vlasti:
0 – počátek letopočtu
800 – počátky naší vlasti (první státní útvar – Velká Morava)
900 – počátky českého státu
1918 – vznik Československé republiky
1991 – 2000 – přítomnost
Elementární představy délky jednoho století získají žáci nejlépe na konkrétním příkladě spolužití tří generací v rodině. Na časovou přímku zakreslujeme v průběhu roku všechny důležité časové údaje z národních i regionální dějin, uváděných u jednotlivých témat.
K základním vyučovacím metodám patří práce s mapami a obrazovým materiálem, jejichž prostřednictvím žáci poznávají rozmanitost a krásu krajin své vlasti.
