Článek
Odsun sudetských Němců je v pohraničí patrný dodnes. Nebýt Hitlera a radikalizace Němců, žily by tyto národy v míru a v klidu. Zároveň v přátelském souladu a úžasném soupeření, díky kterému mělo prvorepublikové Československo jedno z nejlepších školství na světě.
Na základě Benešových dekretů se zestátňovalo. Prezident už byl vážně nemocný. Hrálo se o zachování demokracie a Beneš byl pod tlakem komunistů. Když byl Masaryk vyhozen z okna, Beneše to zlomilo a dělal velké ústupky. Nicméně Beneš se už z Anglie vracel velmi unaven. Je dost možné, že už prezidentem být nechtěl. Ale jeho jméno v zahraničí a potřeba obnovy československé státnosti si ho vyžadovaly. Velkým omylem také byl zákaz Agrární strany, díky kterému se lépe prosazovali komunisti na venkově. V rámci dekretů se zabavoval majetek a upevňovala komunistická moc. Beneš posloužil jen jako fíkový list pro komunistické řádění. Kdyby byl při síle a Československo nebylo Západem dáno jako reparace Sovětskému svazu. Jednal by určitě jinak.
Potomci sudetských Němců by mohli snáze získat české občanství a tím by mohlo dojít ke skutečnému historickému smíření. Křivd se dopouštěli nejenom Němci, ale i Češi.
V současné době jsou dekrety velké téma a dokázaly rozhodnout jedny prezidentské volby a díky tomu jsme měli 10 let ostudy na hradě. Šíří se nám tu úmyslné nepřesnosti.
Například slovanství, které je mýtus šířený z Ruska. V dnešní době potřebujeme evropanství a opravdový respekt mezi národy. Podle některých genetických odborníků jsou Češi voříšci Evropy a díky tomu nejspíš máme tak hezké ženy. Údajně jsme trošku Slované, ale zároveň i Keltové a samozřejmě i Němci, Židé a další národnosti. V každém případě dva z našich nejbližších sousedů jsou německy mluvící země a historicky jsme úzce propojeni. Karel IV. byl dokonce císař svaté říše římské, čili formálně vládl všem německým zemím. Hodně přehnaně je to skoro jako kdyby Petr Pavel byl německý a český prezident zároveň. A ano, až takto byly naše země propojeny.
Přemysl Otakar II. pozval Němce do českého pohraničí, kde byly pralesy a divočina. Němci ho zvelebili, lesy vyklučili a zařídili svá hospodářství. Českého krále respektovali, platili mu daně. V té době definice národa nebyla jako dnes. Lidé se ztotožňovali spíše s panovníkem a s místem kde žijí. To přetrvalo například až do první republiky v Českých Budějovicích, kde si místní lidé říkali Budvajzři a určovali se podle toho, že jsou obyvatelé Českých Budějovic. Zároveň mnoho mladých německy mluvících Čechoslováků během mobilizace v roce '38 uposlechlo mobilizačního příkazu a pak ze srdce plakali, když jim bylo znemožněno bránit Československo.
Další obyvatelé znamenají více daní do rozpočtu. Navíc v pohraničí je velká nezaměstnanost a s tím spojené společenské problémy a vyloučené lokality. Šikovní a podnikaví lidé jsou vždycky vítáni. Vytváří pracovní místa. Příklady táhnou. A oni by dávali dobrý příklad místním, kteří zde nemají kolikrát ani kořeny. Jen jejich rodiče nebo prarodiče tam byli komunisty dosídleni. Proto je v těchto lokalitách tak velká prostituce a alkoholismus. Proto třeba Most má vyloučené lokality. Tam v podstatě celé město padlo za oběť těžbě uhlí a ztratilo tak svou historickou kontinuitu. Zároveň by se lidé více učili německy a díky tomu by měli možnost si jít přivydělat do Německa a nebo Rakouska, potenciálně Švýcarska. Cestování otevírá obzory a některým by určitě pomohlo vytáhnout nohy ze svého zarděného rybníčku.
Česko německá spolupráce může fungovat jako Škoda auto. Jedna z mála devadesátkových privatizací, která se podařila. Zkusme se zamyslet, jak by Škoda auto vypadala dnes a zda by vůbec existovala. Jedna možnost je, že by si jí koupil nějaký devadesátkový šíbr a přivedl by jí na buben. A nebo by jí koupil někdo šikovný a podařilo by se mu v konkurenci se západními vozy obstát a škodovka by byla vlastněna českým kapitálem a do státního rozpočtu by proudilo více peněz než teď. Spíše by ale proběhla první varianta a my bychom vzpomínali na to, jak jsme měli kdysi úspěšnou automobilku. Podobně jako dnes vzpomínáme na motorky Jawa a nebo na osobní Tatrovky. Škoda auto je zkrátka důkaz, že spolupráce s Němci nám jednoduše jde a je potřeba jí rozvíjet. Nutno ale podotknout, že u škodovky se privatizace podařila i díky osobnímu angažmá několika férových Němců, kteří opravdu dodrželi dohodu s českou vládou, že ze škodovky nebude jen montovna. Druhý potenciální kupec byl Renault, který chtěl v Boleslavi montovat model Twingo.
Poznámka autora:
Netvrdím, že mám ve všem absolutní pravdu. I já se mohu v něčem mýlit. Ale cílem článku je otevřít diskuzi o otázce pohraničí a jeho sociálních problémech. Když se podíváte na volební mapy, tak největší podpora extremistů a populistů je právě v pohraničí. Historické křivdy a nevyrovnání se s minulostí nás straší i desítky let po odsunu Němců. Jako by duše lidí, které tam po generace žili, chtěli dojít smíru a netrpělivě čekali, až dojde k přátelskému a férovému podání rukou mezi představiteli české republiky a představiteli sudetských Němců. Nestrkejme hlavu do písku před problémy minulosti a naplno začněme spolupracovat s německými zeměmi, jako se tak dělo za Přemysla Otakara II. a i za Karla IV.
Zdroje:
Wikipedia.org, vlastní sebevzdělávání, vlastní úvahy a dávání věcí do souvislostí, co historik, to názor, dějiny píší vítězové, stále převládá sovětský výklad dějin a máme tak zkreslený pohled na poválečná léta, zvláště pak na události spojené s nástupem komunistů k moci
Benešovy dekrety:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bene%C5%A1ovy_dekrety
