Článek
Vymoženosti moderního světa nám mnohé dávají, ale bohužel mnohé berou. Je to jako oheň, dobrý sluha, ale zlý pán. Nepřítelem našeho štěstí je skutečnost, že moderní technologie se stávají spíše našimi pány, než našimi sluhy.
Proto začněte mít rádi slovíčko offline, neboli napojení na reálný svět. Jaké to je číst papírovou knížku, mít papírový diář? Vidět tištěnou inzerci v novinách? Jaké to je, vidět lidi naživo z očí do očí? Podat si ruku, obejmout se? Jaké to je běžet přírodou, namísto běžeckého pásu ve fitku? Jaké to je slyšet šumět les? Mohem lepší než koukat na reelska na instagramu. Tělo není pro sociální sítě navrženo a z toho pramení tolik zklamání a depresí.
Offline 2.0 je pojem, který jsem právě vymyslel. Je to návrat ke kořenům, do jeskyně. Offline jsme byli než přišly mobily a sociální sítě. Dobrovolně občas offline dokážeme být i s mobily. Tělu a mysli to prospěje. Zkuste třeba denně dvacet minut na mobilu vyměnit za offline procházku na čerstvém vzduchu po vašem okolí. Pohyb je někdy víc fajn, než sedět na zadku.
Pak vás třeba napadnou bláznivé věci, jako například uspořádat závody s elektrickými kolečky.
