Článek
Už dávno se začalo říkat, že řemeslo má zlaté dno a že obchod přináší peníze. Podívejme se, jak to vypadá v dnešní společnosti. Zedníků je málo, slušné aby hledal jako jehlu v kupce sena a když je najde, tak aby na ně čekal dvouletou frontu. Zubařů je také málo. Učitelů také. Silničáři také chybí. Co ještě? Výčet zaměstnání, kde se pracuje rukama, je velmi dlouhý.
Představa ideálního zaměstnání podle dnešních mladých je takové, že mám vysokou školu a sedím si pěkně v teplíčku kanceláře za počítačem a vydělávám těžký prachy. Pak střet s realitou vede k vystřízlivění. Ale přece nepůjdu dělat rukama, to je pod mojí úroveň! Jenže chyba, mládeži. Kdybyste začali dělat poctivě rukama, tak se na vás budou stát fronty a lidé vám pomalu ruce utrhají. Člověk, co dělá rukama a má svou práci rád a je na ní patřičně hrdý, může vydělávat mnohem víc než podprůměrný právník či lékař.
Naštěstí tu máme hipstery s jejich láskou ke kávě a díky nim mladí dokáží s radostí připravovat kávu a nalézat tak životní štěstí. Díky nim se nám tento trend začne překlápět i do dalších odvětví a již brzy se budou stát fronty na to, aby se mladí mohli stát třeba ševci a mohli tak hrdě šít kvalitní české boty.
A ještě jeden bonus na závěr. Jakmile se začne společenský více uznávat práce rukama, ubyde tak několik much jednou ranou. Protože si mladí budou umět přiznat, že vysokou školu nemusí mít každý a ušetří si tak mnoho psychických problémů a tak výrazně klesne spotřeba antidepresiv.
Tak přejme práci rukama mnoho štěstí a mladým hodně moudrosti a správných rozhodnutí. Přece jen ve škole a v práci člověk stráví půlku života a bylo by přece škoda tu půlku života strávit někde, kde není to správné flow. Čili pocit z dobře odvedené práce a celkově spokojenost sama se sebou.
