Článek
Nemáte koho volit? Tedy zvolíte extrémisty, kteří se už těší, jak obsadí některá ministerstva? Sice to provedete jen pětinou svého možného hlasu, ale dobře jim posloužíte. Pravicových extrémistů je plné hnutí SPD, z pravicových i levicových extrémistů, kteří chtějí rozbourat náš systém, je splácané nebezpečné Stačilo. A obě uskupení neskrývají svůj nesmyslný záměr vystoupit z NATO i EU. (Po Brexitu se Velká Británie potácí v ekonomickém propadu a hluboké migrační krizi, kterou měl Brexit vyřešit.)
Do Sněmovny se hrnou „hnutí“ bez vnitřních pravidel politických stran
Kdo nepůjde volit, tak současně téměř třetinou svého neuplatněného hlasu zvolí Babiše. Tedy pokračování chaotické vlády i vedení státu jako firmy (ovšem té cizí, na které mu nezáleží). Prostě nevoliči schválí, že to, jak volby nakonec dopadnou, je v jejich zájmu. Ostatní rozhodli. Tak je dobře. Chceme skutečně vidět Okamuru jako ministra vnitra? Nebo influencera Filipa Turka jako ministra průmyslu? (Navíc za Motoristy sobě stojí dnes už zjevně proruská postava Václava Klause.) Musíme též počítat s tím, že se tentokrát Babiš, jako premiér, s českým národem už nezakecá. Měl čtyři roky (podobně jako Trump) na to, aby se připravil na rychlé kroky, rychlé řezy. Historické směřování Čechů ho nezajímá. Vyrostl ve Švýcarsku, pochází ze slovenské komunistické rodiny, vždy se chtěl mít dobře, proto vstoupil do KSČ a také spolupracoval s StB. O Češích nic neví. Netuší, co je psáno na oponě Národního divadla, netuší, co napsal Jaroslav Hašek. Dokáže rozházet mezi naivní voliče jejich vlastní peníze, které zaplatí jejich děti nebo vnuci. Andrej Babiš není politik, jen politický podnikatel (podobně jako Tomio Okamura). Jeho síla nespočívá v politických vizích, ale vychází z vlastnictví Agrofertu. Ten mu přináší ročně stovky milionů volných financí. Bez něj je ničím, s ním - majitelem svého hnutí ANO.
Je ohrožena změna ústavy? Maďarsko na to dojelo
Nevoliči by si také měli uvědomit, že svojí neúčastí na volbách současně posílí hlasy těch, kteří volí komunisty, extrémisty, anoisty. Menší volební účast zvýší sílu těchto hnutí při rozdělování poslaneckých křesel v parlamentu. Mohou tak například získat i ústavní většinu (120 poslanců) a tak by mohli začít měnit ústavní zákony. V tom jim samozřejmě bude bránit Senát, kde by museli mít také tří pětinovou většinu, kterou nemají. Ale je to první krok k destabilizaci celého systému. Orbánovi se rychle podařilo (Maďarsko nemá Senát) změnit volební okrsky, podrobit si média veřejné služby a centralizovat ta ostatní, aby mohl ve volbách vyhrávat. Vybere si Babiš Orbánův nebo Ficův scénář? Jako dobrotivý Krakonoš nejprve hodí chudým do údolí květiny sníženého odchodu do důchodu (což je při naší porodnosti nesmysl). Pak poničí Českou televizi a Český rozhlas tak, aby se média veřejné služby změnila do médií sloužících Babišovi. To bude první zápas, na kterém si Andrej vyzkouší odpor české občanské společnosti. Pokud budou Češi laxní, líní, nezvednou se s židlí, tak přitvrdí. Za rok nemusíme republiku poznat. Jako se to stalo v průběhu Ficova atentátu na slovenský demokratický systém. Vše ale začne naší volební neúčastí. Nebo přece jen účastí?