Článek
Poté, co dne 18.1.2026 poslanec ANO Radek Vondráček (a v kopii další poslanci) obdržel e-mailem odkaz na tento článek, kde se vysvětluje, proč nejmenování ministra, navrženého předsedou vlády, je ústavním právem prezidenta, Andrej Babiš řekl, že Filipa Turka nadále na ministra navrhovat nebude, a nechal vše na Macinkovi.
Macinka proto vyrazil do útoku.
Nejdříve odmítl dodat čtyři vojenské letouny Ukrajině, protože je česká armáda potřebuje, i když následně připustil, že dodávka by se uskutečnit mohla, kdyby prezident Pavel souhlasil s Turkem.
Následně se zachoval jako kluk, když nedorazil na schůzku s prezidentem, a přiměl k tomu klukovskému jednání i předsedu vlády.
A konečně, když se ledy ve věci ministerského čekatele Turka nepohnuly, vzal před půlnocí do ruky mobil a napsal poradci prezidenta Kolářovi vyhrůžky prezidentovi, co se stane, když nezačne „sekat latinu“ a nejmenuje Turka ministrem. Tyto vyhrůžky následně prezident Pavel nechal zveřejnit.
Následně ještě Petr Macinka své SMS-výhrůžky upřesnil s tím, že bude v Bruselu žalovat generálnímu tajemníkovi NATO Ruttemu, že prezident Pavel překračuje ústavní rámec České republiky.
Neřešme nyní, zda je či není Macinkův postup obdobou mafiánských praktik, a podívejme se na to, zda Petr Pavel překračuje či nepřekračuje ústavní rámec, čímž se Petr Macinka neustále zaklíná.
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Z tohoto textu je jasně patrné, že
- vládu jako celek jmenuje prezident
- o předsedovi vlády rozhoduje prezident samostatně
- ministrem nemůže prezident jmenovat někoho, koho by mu nenavrhl předseda vlády.
Z tohoto textu naopak nevyplývá,
1. do kdy od voleb by měl prezident vládu jmenovat
2. koho by měl jmenovat předsedou vlády
3. že by byl povinen akceptovat jakýkoliv návrh předsedy vlády na ministra
4. že by předseda vlády měl právo vyžadovat jmenování a nemohl svůj návrh změnit
V bodech 1., 2. a 3. má tedy prezident volnost. která je omezena jen zájmy České republiky.
Neměl by tedy se jmenováním vlády příliš otálet. A měl by jmenovat premiérem přednostně toho, kdo je schopen sestavit stabilní vládu, podporovanou parlamentem.
Pokud se týká jmenování ministrů, neměl by odmítat návrhy předsedy vlády, pokud nejsou navrhovány kontroverzní osoby.
Z bodu 4 pak vyplývá, že by měl být předseda vlády v návrhu ministrů uvážlivý a operativní.
Petr Macinka, předseda Motoristů sobě, bývalý Klausův mluvčí a politický dlužník čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka, se domnívá, že Ústava ukládá prezidentovi, že MUSÍ jmenovat ministrem toho, koho mu předseda vlády navrhne v prvním návrhu.
Domněnka Petra Macinky je však zcela chybná.
- Ústava NENAŘIZUJE prezidentovi, že MUSÍ jmenovat ministra na návrh premiéra,
- ale NAŘIZUJE prezidentovi, že NESMÍ jmenovat nikoho, koho by nenavrhl předseda vlády. A to prezident dodržuje a Ústavu tedy neporušuje.
Kdyby měl být prezident povinen jmenovat ministrem kohokoli, koho mu navrhne premiér, musela by do Ústavy přibýt nějaká slovíčka a text Ústavy by zněl asi takto:
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh je prezident povinen jmenovat ostatní členy vlády a pověřovat je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Případně takto:
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky. Ostatní členy vlády si jmenuje předseda vlády sám a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Tak však Ústava zatím nezní.
Petr Macinka by tedy místo vyhrožování prezidentovi a podněcování radikalizace parlamentu měl usilovat buď o to,
- aby se Filip Turek omluvil národu a zveřejnil svou představu o ochraně životního prostředí, a doufal, že to prezidenta obměkčí,
- nebo by měl přestat dělat ramena a vydírat premiéra vydáním k trestnímu stíhání a měl by souhlasit s jinou osobou, kterou pro post ministra životního prostředí navrhne prezidentovi premiér napodruhé. Premiér je totiž, nehledě na koaliční ujednání, jedinou osobou, která má právo ministry prezidentovi navrhovat (viz zde).
A každopádně by se měl omluvit prezidentovi a neměl by se schovávat za parlament.
A to se Macinkovi nechce. A taky se mu nechce urgovat kompetenční žalobu proti prezidentovi, protože už ví, že by dopadl, jak sedláci u Chlumce. A tak zkusil vyhrožování.
Kdyby náš pan premiér nebyl trestně stíhaný kvůli dotačním podvodům, donutil by Macinku rezignovat nebo by ho odvolal. Protože však Andrej Babiš má strach, aby nebyl vydán k trestnímu stíhání, bude moci Macinka jako člen vlády škodit dál a bude si brát za rukojmí Českou republiku.
