Článek
V tomto nedávném článku je blíže shrnuto, proč by bylo jmenování Filipa Turka ministrem protiústavní.
Stručně řečeno - prezident by jmenováním Filipa Turka ministrem porušil Ústavu, protože by jmenoval někoho, koho nenavrhl premiér, jak Ústava ukládá, ale někdo jiný. A tím jiným je Petr Macinka, předseda jedné z koaličních stran a ministr a vicepremiér Babišovy vlády. Babiš není autorem tohoto návrhu a je jen poslíčkem, který prezidentovi Macinkův návrh jen donesl, aniž by byl o jeho smysluplnosti pro občany České republiky přesvědčen. To dokládají jeho opakovaná prohlášení, že nebude k Ústavnímu soudu kvůli nejmenování Turka podávat kompetenční žalobu a že všechno kolem Turka je věcí Motoristů.
Jinými slovy - premiér Babiš v případě Filipa Turka odložil zájmy České republiky stranou, porušil tím svůj budoucí ústavní slib (§69, odst.2) a upřednostnil své zájmy, konkrétně svou imunitu v případu trestního stíhání kvůli dotačnímu podvodu. Kdyby totiž pro jeho imunitu nezvedli poslanci Motoristů ruku, byl by vydán k trestnímu stíhání, což si nepřeje. A i kdyby premiérova imunita nyní prošla hlasováním parlamentu, může být hlasování o imunitě později znovu obnoveno. A pokud se Motoristé přidají k opozici, může Babiš o imunitu přijít. Takže Babiš potřebuje Motoristy a je za to připraven obětovat životní prostředí České republiky.
Proto je v zájmu stability vlády nutné, aby se Turek ministrem čehokoli stal.
Jednou z cest ke jmenování Turka ministrem je, aby se Macinka stal premiérem. Protože potom by se Macinkův návrh stal návrhem premiéra a prezidentovi by se tak v nejmenování Turka ministrem podstatně zúžil ústavní prostor. Zejména pokud by Macinka coby premiér převzal ostatní Babišovy nominace a z Babiše by udělal vládního zmocněnce pro dohled nad dotacemi.
Je nyní na Babišovi, zda učiní státnické gesto a přenechá své premiérské místo Macinkovi. Tím by však riskoval, že prezident Pavel pak nejmenuje premiérem ani Babiše, ani Macinku, ale třeba někoho dalšího, kdo není trestně stíhaný, a je tudíž vůči Turkovi imunní.
Proto by měl Babiš navrhnout prezidentu Pavlovi, aby jmenoval kromě něj ještě jednoho premiéra, kterým by byl Macinka a který by prezidentu předložil návrh na jmenování Turka v souladu s Ústavou. I když je to značně neortodoxní řešení, není to kupodivu protiústavní, protože Ústava prezidentovi nenařizuje, že premiér má být jen jeden.
A až by prezident na základě návrhu obou premiérů jmenoval celou vládu, mohl by prezident na návrh premiéra Babiše premiéra Macinku odvolat. Nebo naopak. Výsledkem by byla úplná vláda i s ministrem Turkem, což je záruka stability.
Nicméně k tomuto poměrně novátorskému ústavnímu přístupu je nutná ještě součinnost prezidenta. A prezident Pavel zatím ochotu ke „správné“ součinnosti na téma Turek neprojevuje.
Proto je možno navrhnout ještě jednu alternativní cestu ke stabilitě vlády, která se již obejde bez Turka. Je to odstranění vydíratelnosti premiéra. Jak víme, nejjednodušší cesta k jejímu odstranění, kterou je odstoupení Babiše od premiérských ambicí, nepřichází v úvahu. S kým by si pak telefonoval Trump?
Proto je třeba nastolit rovnováhu sil všech koaličních stran, kterou zatím výrazně narušují Motoristé sobě tím, že jejich předseda, ale ani nikdo jiný z nich, není trestně stíhaný a nepotřebuje tedy imunitu. A to dává Macinkovi příležitost vodit premiéra Babiše na špagátku, což není nejen optimální, ale je to vysloveně špatné.
Proto bude kvůli stabilitě vlády třeba, aby některý významný člen Motoristů z řad poslanců, nejlépe však sám Macinka, také spáchal nějaký trestný čin, nejlépe majetkové povahy, aby se při tom nikdo nezranil nebo přišel o život. Pak už nebude pro stabilitu vlády Turka zapotřebí, protože budou mít máslo na hlavě předsedové všech koaličních stran. A jak známo košile bližší než Turek.
Jakmile budou mít všechny koaliční strany někoho trestně stíhaného, bude možno bez problému odsouhlasit jejich imunitu a získáme konečně stabilní vládu. Jestli je však stabilita postavená na zastavení trestního stíhání představitelů vládní koalice výhodná také pro Českou republiku a její občany, teprve uvidíme.
