Článek
Klenot našich lomů
Je tomu tak, i v lomech žije žába. Tento tajemný obojživelník nese jméno ropucha krátkonohá. Jedná se o poměrně malou ropuchu, která dorůstá velikosti v rozsahu 50–70 mm. Jedná se tedy o naši nejmenší ropuchu. Ropuchu krátkonohou poznáme velmi jednoduše od ostatních ropuch žijících na našem území (ropucha zelená, ropucha obecná) díky typickému zelenavému pruhu na zádech. Přívlastek krátkonohá nese od svého způsobu migrace. Její nohy jsou tak krátké, že jen zřídka skáče. I přes to, že jen běhá po zemi, dokáže vyvinout poměrně vysokou rychlost.
Jak se žije v měsíční krajině?
Ropucha krátkonohá je druh žáby, který osidluje pouze otevřené plochy s obnaženou vegetací, tedy místa, kde neroste žádná vegetace. V dnešní době tyto podmínky splňují pouze povrchové lomy. Jenže jak v této měsíční krajině přežít? Tato ropucha si vyvinula speciální způsob života. Vajíčka, ze kterých se následně líhnou pulci, klade pouze do mělkých louží, které musí být poměrně vyhřáté. Pulci se vyvíjí velmi rychle, aby louže nevyschla. Samotní pulci dosahují velmi malých rozměrů (pouze 20–25 mm). Dospělí jedinci se skrývají pod různými předměty, které využívají jako úkryt, a následně v noci vylezají na povrch.
Kaolinové lomy na Karlovarsku představují prostory, kde ropucha krátkonohá může žít.
Ohrožená a náročná
Dle červeného seznamu ČR se jedná o kriticky ohrožený druh, což je nejvyšší stupeň ohrožení. To je dáno vysokou specializací na lomy. Proto souvisle najdeme tuto ropuchu pouze v Karlovarském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Vzácněji ji můžeme pozorovat i v jiných koutech ČR, například v pískovnách v CHKO Broumovsko. V posledních letech pro ni byl vyhlášen záchranný program pod vedením Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nejvíce ji ohrožuje samovolné zarůstání náletovými dřevinami, jako je bříza bělokorá. Proto ochranáři přírody provádějí na lokalitách ropuchy krátkonohé kácení porostů či stávající lokality znova narušují. Avšak je pravda, že většina populací se nachází v aktivních lomech, a proto zatím nejsou tyto techniky tak rozsáhlé.
Příčiny ohrožení jsou jasné
Ropucha krátkonohá, jak již bylo řečeno, osidluje pouze obnažené plochy. Zde nastává problém. Na našem území tato stanoviště velice rychle mizí. Za to bohužel může zvýšený zájem o technické rekultivace v podobě vysazení dřevin či zatopení vytěžených ploch. Problém je i ponechání lokality samovolnému zarůstání, tedy ekologické sukcesy. Nejlepším řešením je proto na lokalitách ropuchy krátkonohé ponechat část rekultivacím a část stále narušovat. Díky tomuto způsobu managementu ropucha krátkonohá na území Česka přetrvá i pro další generace.
Zdroje:
Moravec, Jiří
Obojživelníci a plazi České republiky / Jiří Moravec. Vydání první. Praha : Academia, 2019. 461 stran : barevné ilustrace ; 21 cm ( Atlas ) ISBN:978-80-200-2984-3
