Článek
Jde tu o dvě roviny. První je pomsta, i kdyby plánovaná, tak je to zjevné. Druhá rovina je společenská, protože frustrovaná a zdrcená matka tím zbavila nejen sebe své trýzně v duši, ale také celou německou společnost zločince, ne-li přímo monstra či bestie, která postrádala vše lidské, co v člověku má být. Tedy soucit, lásku k lidské bytosti a úctu k právu na život. Ten vrah 7ileté dívenky nejen byl podlost sama, ale pro lidstvo zcela ztracený jedinec, jehož pokračující existence byla zcela nežádoucí. Tudíž ta matka vykonala ten nejsprávnější výkon spravedlnosti, ke kterému přecitlivělá a zhůvěřilá lidská společnost nenachází odvahu. A to platilo a bude navždy. Nejde o krev za krev..atd, ale o ochranu zdravého složení lidského společenství, tedy akt přísné sebeochrany. V Přírodě to tak panuje odvěků a bude dál. Lidé k takové ochraně před zlem a zrůdností ještě zatím nedospěli. Ale přijít to musí, jinak kvalita lidského druhu bude nadále jen klesat. A že klesá, není třeba zdůvodňovat. I to přemnožení je součást dekadence lidské civilizace. Planeta byla schopná ještě před 100 lety dobře uživit do 2 mld.lidí, ale 9 mld nezvládá a bude to znát stále víc a víc. Konec člověka na Zemi může být vinou tohoto množení tak děsivý, že ještě nikdo nenašel odvahu to veřejně literárně popsat.
